Nejistota před začátkem školního roku: Chybí klíčový údaj o učitelích

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

V březnu dostali zaměstnanci ve školství přednostní možnost zaregistrovat se k očkování, a to díky unikátnímu kódu. Od května se k nim mohli přidat i akademičtí pracovníci. Víme, že se v první vlně registrovalo asi 213 tisíc lidí, tedy zhruba 80 procent z těch, které Ministerstvo školství nahlásilo do této prioritní skupiny. Už ale nevíme, kolik z nich si skutečně pro vakcínu přišlo.

To je přitom poměrně důležitá informace, protože právě tato skupina vejde v září do úzkého kontaktu s dětmi, které jsou proti covidu-19 očkovány minimálně. A tak ochrana pedagogů bude do velké míry určující, aby se nákaza na podzim nezačala ve školách masivněji šířit.

„Proočkovanost populace spadá do gesce Ministerstva zdravotnictví,“ odkázal Odbor vnějších vztahů a komunikace Ministerstva školství Seznam Zprávy s dotazem na proočkovanost učitelů na sesterský vládní úřad. Ten pak dále otázku posunul Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

ÚZIS sice registruje ve svých přehledech počet pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků ve školství, kteří absolvovali očkování, ale číslo se zaprvé vztahuje pouze k březnovým a květnovým kódům pro zaměstnance ve školství a zadruhé nemůže být ani validováno.

Co to znamená v překladu? Pedagogové a nepedagogové dostali možnost se k očkování registrovat pomocí kódů, které obdrželi všichni ředitelé. Stejně tak se ale mohli už dříve nebo později přihlásit k očkování v rámci své věkové skupiny, pro kterou Ministerstvo zdravotnictví postupně vakcinaci otevíralo. V půlce ledna pro osmdesátníky, od března pro skupinu 70+, od 14. dubna pro lidi nad 65 let a tak dále. Někteří tak v databázi budou vedeni jako pracovníci ve školství, další nikoliv.

„Na rozdíl od zdravotníků, pro něž máme registr – Národní registr zdravotnických pracovníků, tak databázi učitelů a ostatních pracovníků ve školství pro validaci dat k dispozici nemáme,“ vysvětluje vedoucí oddělení komunikace a vztahů s veřejností ÚZIS Lenka Svobodová druhý důvod, proč data pro jednu profesní skupinu jsou ověřená a pro druhou nikoliv.

Zatímco slovenské Ministerstvo školství tak na začátku srpna zveřejnilo, že se nechalo naočkovat 66 procent tamních zaměstnanců škol, tuzemské úřady se podobnou informaci na základě aktuálních dat publikovat nechystají. A jak vysvětlují, ani je prezentovat nemohou.

Něco málo ale přeci jen můžeme s určitou mírou zkreslení o proočkovanosti českých škol říct. K 10. srpnu má kompletní očkování za sebou 169 tisíc pracovníků ve školství. Jak už ale jednou padlo, jde pouze o ty zaměstnance, kteří se zaregistrovali pomocí kódu. Podle státní očkovací strategie je takových prioritizovaných lidí ve školství 289 tisíc, což by znamenalo, že plně chráněných je minimálně 59 procent z nich.

Číslo by ale mělo být výrazně vyšší. Třeba v Pardubickém kraji odhadují, že na každých 5 zaměstnanců ve školství připadají 4 plně očkovaní.

„V prvotním průzkumu byl avizován zájem se očkovat u dvou třetin z nich. V tuto chvíli však máme informace, že se v kraji pohybujeme na přibližně 80 procentech. Nejedná se o přesná čísla, ale o odhady založené na průzkumu,“ uvádí mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Podobná čísla evidují i v Moravskoslezském kraji, kde proočkovanost pracovníků ve školství odhadují na 75 až 80 procent. To potvrzují i ředitelé, se kterými v tomto týdnu Seznam Zprávy mluvily. Výjimečná nejsou na některých školách ani vyšší čísla.

„U nás se nechala naočkovat většina pedagogů i nepedagogů, odhadem přes 90 procent. Řada z těch zbylých by do toho šla také, ale musí čekat, než uplyne povinná doba od nákazy,“ říká ředitel ZŠ Pečky na Kolínsku Luboš Zajíc.

Proočkovanost škol a dalších školských zařízení by tak měla dosahovat výrazně vyšší úrovně, než je celostátní průměr. Lze to odhadovat i na základě dat z průzkumu PAQ Research Život během pandemie, který od března 2020 kontinuálně sleduje vývoj nálad a chování ve společnosti v souvislosti s covidem-19.

Koncem července mělo o vakcinaci zájem nebo absolvovalo alespoň jednu dávku 70 procent lidí. Přesvědčení o přínosu očkování ale významně roste s věkem a vzděláním. Pokud se budeme přitom bavit konkrétně o učitelích, tak jde o lidi, kterým je v průměru téměř 50 let a mají vysokoškolské vzdělání. Mezi staršími 55 let bylo přitom v červenci pro očkování rozhodnutých 76 procent respondentů a mezi vysokoškoláky dokonce 79 procent. Z vysokoškoláků mladších 55 let by se pak nechalo naočkovat 74 procent lidí, nad 55 let dokonce 89 procent.