Nejistá sezona Aleny Schillerové. Většina resortů se staví vlažně k jejímu plánu propustit úředníky

Přímo na ministerstvech podle plánu ministryně financí mělo zmizet každé desáté místo, v podřízených organizacích jako je Úřad práce, Finanční správa či ČSSZ se má zrušit pět procent. A v příspěvkových organizacích pak tři procenta míst.

Schillerová spočítala, že úsporný program vynese v příštím roce necelé čtyři a půl miliardy. Jenže prosadit ho se podaří jen velmi obtížně.

Ministerstva totiž – až na několik výjimek – o plánu Schillerové mluví jako o nereálném a nesplnitelném.

Seznam obeslal všechny vládní resorty s dotazem, zda budou schopny požadované škrty dodržet. Slib, že ministryni v požadovaném rozsahu vyhoví, přišel ale jen ze zlomku z nich, ze čtyř. Z ministerstva financí, které řídí Schillerová, a pak už jen ze zdravotnictví, průmyslu a místního rozvoje.

Schillerové vlastní úřad jde ostatním příkladem. Desetiprocentní provozní úspory zajistí i za cenu odkladu některých „neprioritních potřeb“. A ochotně seškrtá desetinu pracovních míst – jak ujišťuje mluvčí Zdeněk Vojtěch – „na základě optimalizace a racionalizace agend, tedy při odstranění duplicity, zjednodušení procesů, slučování organizačních útvarů“.

Jen tento krok má ušetřit tři čtvrtě miliardy korun. Škrty na financích ale způsobí horší dostupnost služeb pro občany. Jen finanční úřady mají omezit chod minimálně v jedenácti městech, uvedla ČT. A jen daňová správa má propustit 500 úředníků.

V horší pozici se paradoxně ocitají ministerstva, která šetřila v předchozích letech. Tak třeba ministerstvo zdravotnictví: „Už loni u nás bylo dosaženo jen v oblasti IT systémů roční úspory 35 milionů korun. Díky racionalizaci zahraničních služebních cest se ušetřilo 1,5 milionu korun ročně. K úspoře dalších několika set tisíc korun došlo zrušením nákupů denního tisku pro šéfy odborů a oddělení, díky centrálnímu nákupu služebních vozidel ministerstvo uspořilo 150 000 korun,“ vypočítala pro Seznam šéfka komunikace Gabriela Štěpanyová.

Zdravotnictví také během posledního roku zrušilo 54 neobsazených míst, čímž ušetřilo téměř 46 milionů korun. Resort nicméně ujišťuje, že se svých úkolů zadaných ministryní Schillerovou zhostí se ctí. Podobně jako ministerstvo průmyslu, kde už letos ubylo 116 pracovních pozic a neobsazená místa tu prakticky nejsou. Přesto se resort chystá seškrtat dalších 118 míst.

Méně odhodlané je ministerstvo vnitra, jež také zrušilo počátkem letošního roku stovku míst.

„Přibývají nám stále nové agendy, například v souvislosti s digitalizací. Pokud je má ministerstvo zajišťovat v požadovaném rozsahu, není rušení míst v takové míře možné,“ říká mluvčí Hana Malá.

Ministerstvo pro místní rozvoj personální škrty respektuje, i když se také chystá zavádět nové činnosti, pod svá křídla přebírá třeba Agenturu pro sociální začleňování. Peníze chce šetřit hlavně na nákupu externích služeb, na druhou stranu ale musí napřesrok zajistit digitalizaci stavebního řízení a územního plánu, což si zase nové výdaje žádá.

Ministerstvo zemědělství má 30 neobsazených pozic, v podřízených organizacích situaci teprve mapuje. Rozpočtovým škrtům se nebrání, mluvčí Vojtěch Bílý jen varuje, že se nesmějí dotknout dozorových orgánů, protože by to mohlo ohrozit ochranu spotřebitelů.

A třeba ministerstvo kultury na rovinu hlásí, že požadavkům ministryně Schillerové není schopné vyhovět.

„V porovnání se státním rozpočtem je redukovaná částka absolutně zanedbatelná, pro úřad ovšem znamená stabilní provozní hladinu, která nebyla v průběhu 10 let měněna,“ říká mluvčí Martha Häckl. Ani požadované zrušení 30 míst na ministerstvu a 197 v podřízených institucích podle ní není možné.

Ze 13 oslovených resortů čtyři neodpověděly, další úsporný plán teprve analyzují, případně jednají o jeho úpravě.

Kromě jednání o škrtech se rozeběhla také licitace o růst platů ve státní správě: ministerstvo financí navrhuje zvednout výdělky státních zaměstnanců (kromě učitelů, k nimž chce být štědřejší) o dvě procenta.

Mělo by to být lehce nad inflací, která má podle predikce ministerstva financí v příštím roce dosahovat jen 1,6 procenta.

Jenomže vlivné odbory trvají minimálně na osmi procentech. „Dvě procenta jsou podle nás nesmysl, inflace bude asi vyšší a pak by šlo o faktické snížení mezd,“ tvrdí šéf největšího odborového sdružení ČMKOS Josef Středula.

Středulovi vadí celý úsporný plán: „Jsme proti opatření, které stojí na tom, že se má plošně škrtat nějaké procento výdajů bez analýzy, co se v těch resortech děje. Aby se něco mohlo snižovat, musel by nejdřív rozhodnout parlament, že se určité činnosti prostě nebudou konat. A u příspěvkových organizací škrty už vůbec nechápu: to se má Česká filharmonie rozhodovat, že ušetří na prvních nebo na druhých houslích? Nebo že zruší dirigenta?“

Středulu navíc popouzí, že zatímco ve státní správě se má šetřit, ústavní činitelé mají podle stávajícího rozpočtového návrhu slíbené zvýšení výdělků o osm procent.

Kromě škrtů ve výdajích navrhuje Schillerová také zvýšení rozpočtových příjmů. Pomoci mají hlavně vyšší daně.

Například pojišťovnám stát zdaní kapitálové rezervy, což má v letech 2020 a 2021 do státní kasy přinést 10,5 miliardy korun. Velké digitální firmy mají začít platit sedmiprocentní daň z tržeb, získaných od českých zákazníků. Přínos: 5 miliard ročně.

Deset miliard ročně má přinést zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol. Vyšší zdanění hazardu pak 3,6 miliardy, zavedení spotřební daně na plyn pro domovní kotelny 200 milionů ročně.

Sektorovou daň pro banky, kterou prosazuje ČSSD, vláda zatím nahradila dobrovolnými odvody bank – a zřejmě i dalších velkých firem – do Národního rozvojového fondu, určeného na strategické investice. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka se v něm má sejít asi 10 miliard korun.

Úspory ve státní správě i nové příjmy mají pomoci tomu, aby stát udržel v příštím roce rozpočtový schodek ve výši 40 miliard korun, stejný jako letos.

Ekonomika poroste podle poslední prognózy ministerstva financí v tomto i příštím roce o 2,4 procenta – tedy pomaleji než v posledních pěti letech.

Vláda se ale ocitla v pasti vlastních štědrých slibů: Chce udržet zlevněné jízdné pro děti, studenty a seniory, což stojí státní kasu 6 miliard ročně. Od příštího roku schválila přilepšení důchodcům, což přijde na 37 miliard ročně. A zvýšení rodičovského příspěvku představuje téměř 9 miliard ročně navíc.

Pak je tu stále zaostávající dopravní či digitální infrastruktura, kvůli níž se mají napřesrok posílit státní investice minimálně o 13 miliard.

Plán je podle očekávání ostřelován zprava: ODS či TOP 09 chtějí výrazně úspornější program. Pro vládu je ale varující, že se proti staví i komunisté: „Minus 40 miliard pro nás je těžko akceptovatelných, trváme na minus 30 miliardách,“ řekla v České televizi šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Pokud komunisté necouvnou, nebude mít menšinová vláda pro rozpočtový návrh dost hlasů. A pak by musela tlačit na další škrty a vymýšlet další daně.