Článek
Jak správně zadat veřejnou zakázku? Řada měst s tím stále bojuje. Úředníci se proto při jejich vypisování ve většině případů spolehají na jediné kritérium, a to na cenu. Vyhnou se tak případným diskuzím o výsledku výběrového řízení, nebo dokonce problémům se zákonem. Ministerstvo pro místní rozvoj přitom obcím doporučuje, aby o vítězi výběrového řízení rozhodovalo více kritérií, nikoliv pouze cena.
Podle ukazatele zIndex zadával z velkých měst veřejné zakázky nejlépe Děčín. Padesátitisícové město v Ústeckém kraji přitom vybíralo jen polovinu dodavatelů na základě nejnižší nabídnuté ceny.
„Vždy zvažujeme, zda nejlevnější cena znamená také kvalitu. Vybíráme proto také podle rychlosti realizace stavby nebo schopnosti zaměstnávat osoby se ztíženým přístupem na trh práce,“ komentuje výsledek primátorka Děčína Marie Blažková.
Žebříček nejlepších měst nad 20 tisíc obyvatel z pohledu zadávání veřejných zakázek.
Hodnocení vychází z tvrdých dat o všech zakázkách v režimu zákona za roky 2015-2017. Index se skládá z devíti kritérií. V každém z nich může město teoreticky dosáhnout maximálně sta procent. Jedná se například o počet nabídek, koncentraci dodavatelů, nástroje podporující soutěž nebo o pochybení podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Na základě průměrné hodnoty z devíti ukazatelů tak autoři vytvořili žebříček měst nad 20 tisíc obyvatel, menších měst a obcí s nejvíce zakázkami a městských částí, které vypsaly alespoň deset zakázek. První kategorii ovládl už zmíněný Děčín, mezi menšími městy zvítězila Aš, která dosáhla vůbec nejvyššího výsledku 85 %, a v městských částech se o prvenství podělily Ostrava-Jih a Praha 20.
Společnost EconLab ale zveřejnila pouze první polovinu žebříčku. Ostatní hodnocená města a městské části jsou seřazeny pouze abecedně.
„Ze zkušenosti víme, že ukazovat prstem na nejhorší ke konstruktivní debatě nepomáhá. Soustředíme se proto na města, která dosahují skvělých výsledků. U nich se ostatní mohou inspirovat,“ vysvětluje spoluautor projektu Jiří Skuhrovec.
Žebříček nejlepších zadavatelů veřejných zakázek. Města pod 20 tisíc obyvatel.
Na druhou stranu z prezentovaných dat lze zbytek žebříčku jednoduše dopočítat. Mezi nejhoršími by tak z pohledu zadávání veřejných zakázek skončily Krnov, Praha a Kolín.
Žebříček také nabízí zajímavý pohled na vedení měst. Před minulými komunálními volbami byly velkými tématy transparentnost a úspory, ne všechny strany si ale předvolební sliby vzaly k srdci. Z šesti celorepublikových stran, které zasedly alespoň na deseti radnicích, si nejhůře vedli radní za KSČM, nejlépe naopak hnutí ANO.
Horší výsledky měst však automaticky neznamenají, že úředníci přiklepávají zakázky za úplatky nebo spřáteleným firmám. Mohou ale nehospodárně utrácet obecní peníze.
„Upřímně řečeno - korupce už dnes v zakázkách není hlavní problém. Řada měst prostě jen utrácí špatně a bez rozmyslu,“ dodává Skuhrovec.
Slova spoluautora výzkumu potvrzuje i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V letech 2013 až 2017 řešila policie 438 případů, které se týkaly výkonu funkce komunálních a krajských politiků. Celkem 84 procent případů skončilo odložením ještě ve fázi prověřování, tedy aniž bylo zahájeno trestní stíhání. Pravomocný odsuzující rozsudek padl pouze ve 24 případech.
Města s nejvyšší konkurencí v letech 2015–2017.
Ušetřit městu peníze ale nemusí být tak složité. Nejsnazším krokem směrem k hospodárnosti je konkurence u zakázek. Tu mohou podle EconLabu zadavatelé zvýšit třeba volbou typu řízení, vhodným rozdělením zakázky nebo uživatelsky přívětivým profilem. A úspory jsou značné. Podle odhadů letos jen ve stavebnictví kvůli nižší konkurenci přijdou veřejné rozpočty o 11,1 % soutěženého objemu, tedy přibližně o 17 miliard korun.
