Článek
Česká národní banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Spolu s tím bude klesat také zaměstnanost a prodlužovat se budou také fronty na úřadech práce.
Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který představil výsledky jednání bankovní rady na tiskové konferenci, by měla nezaměstnanost kulminovat na přelomu let 2020 a 2021. Pro příští rok pak už centrální bankéři počítají s lepším výhledem - ekonomika by měla stoupnout o čtyři procenta.
I přes obnovení růstu se však ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru.
Rusnok zdůraznil, že vytváření prognózy v situaci, kdy se vnější i vnitřní veličiny velmi rychle mění, je velmi obtížné. Nakonec se rada rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta, což bylo více, než analytici očekávali. Pro razantnější snižování hlasovalo pět členů rady ČNB, dva členové žádali snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu.
Podle Rusnoka je s novou prognózou konzistentní další pokles domácích tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí 2020 následovaný jejich přibližnou stabilitou. „Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy v současné mimořádné situaci jako bezprecedentně vysoká a vyžadující ještě výraznější uvolnění měnových podmínek oproti základnímu scénáři prognózy,“ uvedl Rusnok.
Banka zároveň oznámila, že v současnosti nevidí potřebu bezprostředního zásahu na finančních trzích v podobě dodávání likvidity, tedy peněz, finančním institucím. „V návaznosti na novelu zákona o ČNB přesto z preventivních důvodů připravuje nástroj na dodávání likvidity některým nebankovním subjektům,“ uvedla banka.
Celková inflace by podle ČNB měla rychle klesnout do pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle a na horizontu měnové politiky se bude nacházet v blízkosti dvou procent. Ve druhém i třetím čtvrtletí 2021 tak ČNB čeká inflaci 2,1 procenta.
Kurz koruny by podle centrální banky měl kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji zůstat poblíž aktuálních hodnot. Kurz by tak letos měl být v průměru 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 koruny za euro. I když tedy koruna oslabila, což s sebou přináší podražování dovážených věcí, měly by ceny klesat.
V předchozí únorové prognóze před propuknutím pandemie ČNB letos počítala s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,8 procenta.
Ministerstvo financí čeká v dubnové prognóze letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Podle Evropské komise české hospodářství kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru zaznamená letos propad o 6,2 procenta. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta. Loni ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta.
Podle analytiků, které ČTK oslovila, by letos česká ekonomika mohla klesnout kvůli dopadům koronaviru o 6,5 až 11 procent. Na příští rok většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení, ekonomika by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Ještě na začátku roku před propuknutím pandemie analytici zpravidla očekávali na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) asi o dvě procenta.
