Článek
O globální předpovědi vývoje pandemické situace do 1. ledna roku 2021 od výzkumníků z ústavu při lékařské fakultě Washingtonské univerzity Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) jsme informovali zkraje tohoto týdne a shrnuli jsme její základní závěry v celosvětovém měřítku. Databáze nicméně obsahuje i výhledy pro jednotlivé země včetně Česka. Než se na to podíváme, je třeba ve zkratce zopakovat, jak američtí vědci k číslům došli.
Vědci předpověď rozdělili do tří scénářů, které počítají s různými reakcemi - pozitivní scénář, nejpravděpodobnější scénář a nejhorší scénář.
V případě pozitivního scénáře experti počítají s tím, že vlády nebudou uvolňovat stávající opatření a na zhoršení situace budou rychle reagovat jejich zpřísněním. Druhou imaginární podmínkou je plošné nošení roušek „téměř všude“. Za nejpravděpodobnější scénář považují vědci „individuální použití roušek“ bez změn v opatřeních oproti stávající situaci. Nejhorší scénář pak kalkuluje s „pokračováním uvolňování opatření“ včetně povinností spojených se sociálním distancováním a nošením roušek.
Takhle to podle IHME může v Česku na podzim a v prosinci vypadat.
Dva argumenty pro zmírnění obav
V momentě, kdy se oči zastaví na lince ukazující ohromujících 40 tisíc nakažených denně, jak při nejhorším, tak při nejpravděpodobnějším scénáři, je třeba mít na paměti pár věcí.
Za prvé, jak už zmiňuje grafika, jde o odhad všech případů včetně těch, které neodhalí testy. Pro srovnání, o kolik se tento údaj zhruba může lišit od oficiálních statistik, dobře poslouží odhad z přelomu března a dubna, kdy podle IHME přibývalo každý den přes tisícovku nakažených, tedy asi čtyřnásobek oficiálních čísel.
Druhý důležitý aspekt, který nás může uklidnit, se skrývá v podstatě definice nejpravděpodobnějšího scénáře. Ten sice počítá s tím, že vlády ponechají v platnosti stávající povětšinou mírná opatření, to se ale změní, pokud začne denně umírat osm lidí na milion obyvatel, vyplývá to z doplňujících informací, které institut poskytl Seznam Zprávám. V Česku by osm mrtvých na milion obyvatel znamenalo 80 obětí denně. Jen těžko si lze představit, že by česká vláda s novými opatřeními čekala až na takový okamžik, koneckonců je už vydala na základě nárůstu nakažených zhruba týden poté, co předpověď IHME vyšla.
Současný vývoj by vědce překvapil
Naopak zneklidňující je fakt, že předpověď je podle toho, co už můžeme porovnat, příliš mírná. Aktuální vysoké nárůsty nakažených vědci v Česku nepředpověděli ani v nejhorším scénáři, podle něj mělo v prvních dnech po zveřejnění předpovědi 3. září přibývat 200 až 300 nakažených denně a ke zvýšení nad hranici 1000 případů denně mělo dojít až koncem října.
Dva ze tří scénářů předpovídají na prosinec přes 130 mrtvých za den.
Graf znázorňující odhad počtu mrtvých působí na první pohled velmi zvláštně. Linky znázorňující vývoj nejhoršího a nejpravděpodobnějšího scénáře se vůbec neliší a předpovídají vysoké ztráty, zatímco linka pozitivního scénáře leží na nule mrtvých. Podle vědců z IHME to ale má svůj důvod.
„Ve vašem případě nevidíte rozdíl, protože ke zpřísnění opatření podle nejpravděpodobnějšího scénáře dojde až koncem prosince a do prvního ledna se to v grafu nestihne projevit. Až naši předpověď rozšíříme do prvního února, už ten rozdíl uvidíte. Odchýlení linek dvou scénářů zabere nějaký čas,“ vysvětlil Seznam Zprávám lékař Ali H. Mokdad z IHME.
Mokdad tak narazil na stejný problém, který už byl zmíněn u předešlého grafu. Laťka zpřísnění opatření je nastavená na osm mrtvých na milion obyvatel denně, což by se stalo koncem prosince a následně vyhlášená opatření už by křivku do konce roku nestihla zvrátit. Ta by tak měla vystoupat na zmiňovaných zhruba 130 mrtvých za den bez ohledu na to, o jaký ze dvou scénářů jde.
Co si z toho vzít?
V první řadě se patří připomenout, že předpověď se může mýlit. Tím spíš, že už se mýlila se situací na začátku září. Když ale IHME například v červnu předpovídala počet mrtvých v USA do 1. října, uvedla číslo lehce přes 200 000, přičemž aktuálně Spojené státy evidují 195 000 mrtvých. Dá se tak říct, že odhady institutu nejsou neomylné, ale rozhodně ani úplně mimo.
S přihlédnutím ke globální předpovědi, která na podzim a začátek zimy slibuje dramatický růst nakažených i mrtvých i při optimistickém scénáři, se určitě dá na předpověď pro Česko nahlížet pozitivně. Česko totiž patří mezi země, které podle vědců při správném postupu můžou udržet úmrtí nemocných velmi nízko. A to i přesto, že se země nachází v kritickém území severní polokoule. Právě tam bude totiž podle IHME s covidem-19 na podzim největší problém, protože se ochladí a přijde nová sezonní vlna. Evropu mezi nejohroženějšími regiony IHME uvádí na prvním místě, dále jmenuje střední Asii a USA.
Předpověď ale na druhou stranu znamená i varování. Počty mrtvých v případě, že se situaci nepodaří včas podchytit, jsou ve srovnání s tím, co jsme zatím zažili, mnohonásobně vyšší. Do konce roku jich celkem od začátku pandemie při nejhorším i nejpravděpodobnějším scénáři vědci odhadují 2 447.
