Pandemická únava. Země má nejhorší úmrtnost, ale lockdown už neprodlouží

Loňskou vlnu pandemie koronaviru Tunisko přežilo poměrně dobře. Zdálo se, že rozsáhlá šestitýdenní uzávěra, jejíž součástí bylo uzavření hranic a zastavení téměř všech obchodních aktivit, šíření viru zastavila, uvedl web The Guardian.

Od zmírnění původního zákazu se však počet případů zvýšil, přičemž denně hlášené počty nakažených a úmrtí jsou nyní nejvyšší v Africe, uvádí Our World in Data. Na následky nákazy koronavirem v Tunisku, které má 11,7 milionu obyvatel, zemřelo nejméně 11 899 lidí. 327 473 lidí se nakazilo.

Pokud bude šíření koronaviru nekontrolovatelně pokračovat, počet mrtvých v Tunisku se do září přiblíží 50 000. To odhaduje americký Institut pro měření a hodnocení zdraví. Podle britského velvyslanectví v Tunisku země ve středu přitom znovu povolila cestování mezi městy, zmírnila zákaz nočního vycházení a umožnila otevřít kavárny a restaurace, avšak s omezenou kapacitou.

Od 19. května se v Tunisku zmírnila dosud platná omezení, která ale část veřejnosti a podnikatelů bojkotuje. V Tunisku, které má z afrických zemí nejvyšší počet obětí covidu-19 v přepočtu na obyvatele, se minulý týden zavřely obchody, pohostinství a modlitebny. Mešity proto zůstaly opuštěné i na svátek íd al-fitr, kterým se uzavírá postní měsíc ramadán.

Vláda nově zmírnila i noční zákaz vycházení, který teď začíná ve 22:00 namísto dosavadních 19:00. Na nutnosti týdenní karantény pro všechny zahraniční turisty, která platí od začátku května, ale úřady budou dál trvat. Premiér Hišám Mašíší uvedl, že vláda se chystá zavést systém bezúročných půjček pro podnikatele, kteří kvůli pandemii přišli o příjmy.

Od března je v zemi navíc možné se nechat očkovat, Tunisané jsou k vakcínám nicméně nedůvěřiví, a účast na očkování je tak poměrně malá, zatím se registrovala pouze jedna pětina obyvatel země. Navíc se množí obvinění, že prominentní občané země nedodržují pravidla a nechávají se proti koronaviru očkovat přednostně.

Ministr zdravotnictví Faouzi Mehdi minulý týden podle agentury AP uvedl, že v tuniských nemocnicích je nedostatek kyslíku, přičemž poptávka po něm se od doby před pandemií zvýšila sedmkrát. Nějaké zásoby kyslíku nedávno dodalo Tunisku sousední Alžírsko.

Zdravotnický systém, na který byli v minulosti podle webu The Guardian Tunisané náležitě hrdí, se pod náporem nárůstu nakažených může zhroutit. Do tuniského zdravotnictví již několik let stabilně putuje stále méně a méně financí. Tento pokles se dramaticky zrychlil poté, co Tunisko začalo prostředky soustřeďovat na posílení domácí bezpečnosti. K tomu došlo v souvislosti s rostoucí silou Islámského státu (IS).

Začátkem tohoto měsíce zdravotníci kvůli podmínkám a platům v odvětví zorganizovali třídenní stávku. Stávky se zúčastnili doktoři z téměř všech oblastí kromě těch, kteří pracovali v covidových centrech, na dialýze nebo pohotovosti.

„Ekonomické dopady pandemie koronaviru v Tunisku vnímají jako větší nebezpečí než virus samotný. Tento nezájem veřejnosti vedl v posledních měsících k nárůstů počtu nakažených i k tomu, že zemřely tisíce lidí,“ uvedl vedoucí Globálního centra Kolumbijské univerzity v Tunisu Júsef Šeríf.

„Ti, které virus přímo zasáhl, včetně mé rodiny, to pociťují. Ale ti, kteří byli zármutku a smutku ušetřeni, žijí normálně dál – dokud je nezasáhne též,“ dodal Šeríf.

Samotné vyhlášení uzávěry, které vláda původně na začátku dubna vyloučila, se setkalo s protesty. Mnoho kaváren a restaurací zůstalo otevřeno navzdory omezením. Ačkoli si Tunisko za svou počáteční reakci na pandemii vysloužilo pochvalu, tehdejší tvrdá uzávěra stála podle webu The Guardian zemi hodně sil i prostředků.

„Nezaměstnanost vyletěla z 15 % na začátku roku 2020 na 17,4 % na konci roku,“ uvedl ekonom Radhi Meddeb. Podle něj měl virus zničující dopad na slábnoucí ekonomiku, která se během pandemie smrskla o 8,8 %, což „ponechalo vládě jen malý, nebo dokonce žádný manévrovací prostor, co se týče sociální podpory.“