Nejhorší světová epidemie spalniček zabila v Kongu už více než 6000 lidí

Podle WHO nákaze spalniček podlehlo v Demokratické republice Kongo už více než 6000 lidí. V úterním prohlášení vyzvala organizace své mezinárodní partnery, aby navýšili finanční pomoc nezbytnou pro boj proti „světově nejhorší epidemii spalniček“.

Od minulého roku Kongo zaznamenalo 310 000 případů podezření na onemocnění spalničkami. Zastavení epidemie brzdí nedostatečná finanční pomoc, píše WHO. Přestože se 18 milionů konžských dětí ve věku do pěti let očkování dočkalo, vakcinace napříč konžskou populací je stále na velmi nízké úrovni. Čtvrtina všech nakažených jsou děti mladší pěti let.

Chybějící prostředky, které potřebují organizace k potlačení šíření nemoci, spočítalo WHO na 40 milionů dolarů. Za ně by mohly být naočkovány další děti ve věku mezi 6 a 14 lety a další organizace pomáhající v boji proti spalničkám by se mohly dočkat potřebné finanční pomoci, píše CNN.

„Děláme maximum pro to dostat epidemii pod kontrolu. Abychom byli plně úspěšní, musíme zabránit tomu, aby žádné dítě nemuselo čelit riziku smrti z onemocnění, proti kterému existuje vakcína. Nyní naléháme na naše sponzory,“ uvedl doktor Matshidiso Moeti v prohlášení.

Vysoce nakažlivý virus spalniček se šíří kašlem a kýcháním a přežívá ve vzduchu okolo dvou hodin. Nenaočkovaný jedinec s narušenou imunitou, který se dostane do kontaktu s kontaminovaným vzduchem nebo povrchem, se pak může virem nakazit snadno.

„Tisíce konžských rodin potřebují naši pomoc, abychom je zbavili zátěže této dlouhodobé epidemie. Bez dostatečných finančních prostředků toho nedosáhneme,“ uvedl Amédée Djiguimdé, pracovník WHO v Kongu.

Kongo nebojuje jen se spalničkami. Od srpna roku 2018 zemi sužuje druhá největší a druhá nejsmrtelnější nákaza v historii – epidemie eboly. Špatně fungující zdravotní systém a vojenské konflikty v některých provinciích Konga patří mezi spoustu faktorů, které boj zdravotnických organizací proti oběma epidemiím zatěžují.

Zdravotníci a organizační pracovníci působící v Kongu jsou navíc v ohrožení nejen samotnou nemocí. Východ Konga terorizuje a ovládá přes sto ozbrojených skupin, zejména islamistické milice Sjednocených demokratických sil z Ugandy. A to i přes přítomnost šestnácti tisíc „peacekeeperů” (tzv. mírotvůrců) z řad OSN.

Kvůli konfliktu mezi vládou a mnoha ozbrojenými skupinami působícími na území země dochází k přestřelkám, při kterých přicházejí o život i pracovníci zdravotnických organizací. Ti se často dostávají do hledáčku obou skupin, ale také místních milicí, kteří pracovníky považují za součást neoblíbené vlády.

„Několikrát jsem sama zažila, jak se v okolí našich pracovišť střílí. Někde jsou to policisté snažící se rozehnat demonstranty. Někdy to jsou přestřelky mezi policií milicemi,“ řekla pro neziskovou organizaci National Public Radio doktorka Marie-Roseline Bélizaire, členka jednoho z týmu starajícího se o pacienty nakažených ebolou.

V listopadu byli ve východním Kongu zabití čtyři zdravotníci, kteří pomáhali pacientům s ebolou. V dubnu byl postřelen kamerunský lékař v nemocnici v Butembu.

„Náš kolega byl zastřelen ozbrojenci, kteří zaútočili na setkání poblíž našeho centra. Tentýž den proběhlo několik dalších útoků, včetně přímo na náš tým. Dodnes jsou u mě v kanceláři na zdi stopy po kulkách,“ uvedla lékařka.

Podle údajů organizace The Humanitarian Data Exchange během roku 2019 proběhlo 424 útoků na lékaře v Kongu v souvislosti s léčbou eboly.

WHO během prosince vyškolila dalších 60 pracovníků, kteří budou umístění napříč zemí. Ti se budou snažit o pozastavení epidemie a zapojení místních komunit.