Článek
Hlavním ekonomickým problémem roku 2020 měl být pro Velkou Británii brexit – odhadované propady však blednou ve srovnání s tím, co s tamní ekonomikou provedl koronavirus.
Duben byl prvním úplným měsícem, kdy ekonomika pocítila opatření, která vláda zavedla proti šíření koronaviru. A čísla statistiků ukázala, že prakticky vypnula pětinu hospodářského výkonu země, pokles proti březnu činil závratných 20,4 procenta, meziroční propad se zastavil těsně pod čtvrtinou na 24,5 procenta HDP.
Oslabovaly prakticky všechny sektory, zejména prodej aut, pohostinství, vzdělávání, ale i zdravotnictví. Produkce v sektoru služeb v dubnu meziměsíčně klesla o 19 procent, ve zpracovatelském průmyslu o 24 procent a ve stavebnictví téměř o polovinu.
„Tak jako na mnoho dalších ekonomik ve světě i na tu naši tvrdě doléhají dopady koronaviru,“ řekl britský ministr financí Rishi Sunak. Británie má ale podle něj šanci rychle se po znovuotevření ekonomiky zotavit, a to díky vládním opatřením, jako je finanční podpora dočasně propuštěných zaměstnanců, úvěry či daňové úlevy. Většina obchodů by měla otevřít příští týden.
V tříměsíčním cyklu do konce dubna hospodářský propad oproti předchozím třem měsícům činil 10,4 procenta.
Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že britská ekonomika meziměsíčně klesne o 18,4 procenta a za tříměsíční cyklus o deset procent.
Šéf britské centrální banky Andrew Bailey ve středu uvedl, že pozoruje určité známky oživení hospodářství, ale varoval, že cesta k hospodářské obnově bude dlouhá. Bank of England ale zatím neuvažuje o tom, že by ekonomiku podpořila zavedením záporných úrokových sazeb. Centrální banka na začátku května varovala, že zemi by letos mohla potkat nejhlubší recese za posledních 300 let.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém nejnovějším výhledu tento týden uvedla, že Británii letos čeká propad ekonomiky o 11,5 procenta. Příští rok by měla ekonomika vykázat růst o devět procent. Podle horšího scénáře, který předpokládá druhou vlnu pandemie, letos britské hospodářství klesne o 14 procent, zatímco v roce příštím by mohlo vykázat růst o pět procent.
Rychlé oživení? Spíš zbožné přání
Spoléhat se na rychlé oživení mají sice politici téměř v popisu práce, ale podle stejného výhledu OECD se s vysokou pravděpodobností konat nebude, rozhodně ne příští rok. Teprve v roce 2022 by se mohla světová ekonomika začít vracet k úrovni, ze které ji koronavirus srazil.
Ale k tomu dojde v případě, že se světovému hospodářství vyhne druhá vlna pandemie se všemi negativy typu zavřené továrny, nefungující přístavy a lidé pracující místo kanceláří ze svých domovů.
Kromě koronaviru však pořád existují staré nejistoty, které budou rozjezd ekonomik ovlivňovat. V úvodu zmiňovaný brexit může britské oživení zásadním způsobem zpomalit. Aktuálně uvázla jednání mezi Velkou Británií a Evropskou unií o budoucích ekonomických vztazích na mrtvém bodě – a do tolik obávaného tvrdého brexitu zbývá šest měsíců a dva týdny.
Klasickou nejistotou jsou také napjaté ekonomické vztahy mezi USA a Čínou, sice pořád platí první fáze obchodní dohody, ale její plnění je z obou stran spíš z nutnosti, než že by se podařilo příkopy mezi oběma ekonomickými velmocemi zahrnout.
