Článek
České hospodářství čeká letos kvůli omezením spojeným se šířením koronaviru propad o 7,8 procenta, což je výrazně více, než se původně předpokládalo.
Evropská komise v dnešním makroekonomickém odhadu zhoršila letošní vyhlídky české ekonomiky o 1,6 procentního bodu proti květnové prognóze. Příští rok by sice hrubý domácí produkt Česka měl vzrůst o 4,5 procenta, i to je však o půl bodu méně než při jarním odhadu, uvedla Komise.
Ekonomiku by měli nad vodou udržet spotřebitelé, kteří by měli navzdory výrazně menšímu růstu mezd a propouštění pokračovat v nákupech. Také by se měly projevit vládní kroky, které podle odhadů Bruselu zabrání výraznému propouštění. A v roce 2021 už by měly pomoci i firemní investice.
Pokud předpověď Bruselu vyjde, bude to znamenat, že se na předkrizovou ekonomickou úroveň vrátíme přinejlepším v roce 2022, koronavirus tedy českému hospodářství přinese dva ztracené roky.
Analytici, kteří se vyjadřovali ke květnovému vývoji českého průmyslu, uváděli, že oživení v české ekonomické základně je pomalejší, než původní odhady počítaly. Průmyslová výroba v Česku v květnu zpomalila meziroční pokles na 25,7 procenta z rekordní úrovně 33,7 procenta v dubnu. O víc než 45 procent se snížila výroba motorových vozidel.
„I když jsou květnové výsledky potvrzením ‚postkoronového‘ restartu, nejsou nijak extra přesvědčivé. Zvlášť, když se podíváme na statistiky nových zakázek, které jsou ve srovnání s loňským rokem o více než třetinu slabší. V automobilovém průmyslu, který je nejvýznamnějším místním oborem, jsou zakázky poloviční a ani u dalších silných průmyslových oborů nevypadá situace zatím nijak optimisticky,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Lepší zprávy má Komise pro Německo. Propad tamní ekonomiky se z jejího pohledu nezměnil a zůstává na minus 6,25 procenta. Komise také počítá s tím, že v roce 2021 čeká Německo rychlé oživení, kterému výrazně pomůže masivní vládní pomoc v hodnotě stovek miliard eur.
Pro druhou největší ekonomiku EU, tedy pro Francii, Brusel v březnu předvídal propad o 8,5 procenta a v současném výhledu šel až k minus 10,5 procenta. Tamní centrální bankéři však uvádějí, že nebude tak zle, jak Komise říká.
„Situace se vyvíjí přinejmenším tak dobře, jak jsme předpovídali začátkem června, a dokonce o něco lépe,“ řekl guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau francouzské televizní stanici LCI s odvoláním na údaje centrální banky o vývoji podnikatelské aktivity. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Nejhůř krizi odnese Itálie, podle Evropské komise ji letos čeká propad o více než 11 procent a pokud vše dobře půjde, vrátí se výkon její ekonomiky na úroveň roku 2019 až v roce 2022.
