Článek
Na prvním místě se umístil Václav Havel a na druhém Václav Klaus. Kvalita prezidentů tak má podle společenského mínění spíše sestupnou tendenci.
Stejný žebříček STEM/MARK představil i minulý rok v říjnu. I tehdy prezidenti obsadili stejné příčky. Co se ale změnilo, je, že Miloš Zeman přišel o část příznivců z řad lidí starších 60 let, informoval STEM/MARK. Tito starší lidé přitom dříve tvořili základnu Zemanových voličů.
MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ. Na první pohled dopadl Miloš Zeman lépe než Václav Klaus. Toto je ale pouze odpověď na otázku, kdo byl nejlepší prezident. Pokud se jedná o srovnání všech tří prezidentů – viz graf níže –, vychází z něj jednoznačně nejhůře právě Zeman:
„Ten úbytek je tam meziročně o nějakých devět procentních bodů a to prvenství už ztratil na úkor Václava Havla. Statisticky významné považujeme poklesy nebo nárůsty o 5 a více procent, takže 9 procentních bodů je statisticky významná hodnota,“ potvrdil Seznam Zprávám Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK.
Důvodem tohoto poklesu je nejspíš chování Miloše Zemana během první vlny koronavirové pandemie. „Vyvodili jsme si i z našich jiných výzkumů, že je to v souvislosti s tou koronavirovou krizí. Ta nejrizikovější skupina jsou právě ti lidé nad 60 let. A v té první vlně jsme viděli nějakou tendenci těchto lidí, kteří se cítí ohroženi a zároveň považují prezidentskou roli za důležitou, myslet si, že Miloš Zeman nenaplnil svou roli při pandemii. A tam je ten pokles nejvyšší,“ vysvětluje Burianec.
Zároveň ale Burianec přiznává, že se může jednat pouze o dočasný trend. „Teď na podzim se zdá, že Miloš Zeman je v médiích vidět o něco více a čekáme na data, která nám to buď potvrdí, nebo vyvrátí, že se to opět vrátilo na původní hodnoty,“ vysvětluje.
„Ta současná pandemická situace je hodně turbulentní. To znamená, že hodnocení politických osobností, které se k té krizi nějak vyjadřují, tak jejich důvěryhodnost může během 14 dní nebo měsíce klesat či vzrůstat tím, jak se situace dynamicky vyvíjí,“ pokračuje Burianec.
Miloše Zemana hodnotili jako nejlepšího prezidenta spíše levicově smýšlející voliči, což podle Buriance odpovídá. Zaujalo ho ale, že pravicově smýšlející voliči volili především Václava Havla, i když jasně pravicovým prezidentem je spíše Václav Klaus. Ten si svou pozici drží na druhém místě a u lidí je poměrně oblíbený.
Každý pátý volič Miloše Zemana navíc hodnotil jako nejlepšího prezidenta Václava Havla. „Díky meziročnímu srovnání se ukazuje, že prvenství Václava Havla je dlouhodobě neochvějné,“ vysvětluje tento trend Burianec v tiskové zprávě. „To vše potvrzuje i tendence, že s prvním polistopadovým prezidentem jsou častěji spojovány pozitivnější konotace než s jeho následovníky.“
Nejlepší dojem v roli prezidenta tak od roku 1989 udělal Václav Havel, který podle české společnosti nejlépe vystupoval a využíval své pravomoce jako prezident. Vyhrál u všech skupin, nehledě na sociodemografické charakteristiky, věk, vzdělání a sociálně-ekonomické postavení.
„Ti, co zvolili Václava Havla jako nejlepšího, chtějí zachovat u prezidenta stávající pravomoce. Naopak ti, co volili za nejlepšího Miloše Zemana, chtějí vyšší pravomoce prezidenta,“ vyplynulo také z výzkumu.
Fakt, že současný prezident skončil na posledním místě, může mít podle Buriance několik příčin. „Jsou to nějaké mediální přešlapy, kdy se občas vyjadřuje nevhodně, nebo nesouhlas s jeho politickými kroky,“ vysvětluje.
Výzkum společnosti STEM/MARK proběhl na přelomu září a října mezi českou populací starší 18 let. Byl uskutečněn pomocí telefonického a online dotazování a zúčastnilo se ho 815 osob.
