Článek
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan opět zaútočil na západoevropské země. Oznámil, že chce pohnat Nizozemsko před Evropský soud pro lidská práva. Reagoval tak na nizozemský zákaz tureckým vládním činitelům agitovat na jeho území kvůli dubnovému referendu o posílení Erdoganových pravomocí. Zároveň prezident obvinil Německo, které se postavilo plnou vahou za Nizozemsko, že bezohledně podporuje terorismus.
V pondělí večer pak Turecko podle britského listu The Guardian zakázalo vstup nizozemskému velvyslanci, který je v současné době mimo zemi, a také oznámilo, že uzavře vzdušný prostor pro diplomaty Nizozemska.
Turecko-nizozemský spor. Proč vznikl a jaké jsou jeho důsledky.
Na soud pro lidská práva se obrátí podle Erdogana oba členové jeho kabinetu, kterým byl znemožněn pobyt v Nizozemsku, kde mezi tamější tureckou menšinou chtěli hledat podporu pro ústavní změny ve prospěch prezidenta. V rozhovoru s televizí A Haber Erdogan řekl, že stížnost bude podána, i když sám prý nevěří, že by soud rozhodl „ve prospěch Turecka".
Erdogan také opět zaútočil na německou kancléřku Angelu Merkelovou, za to, že se postavila ve sporu na stranu Nizozemska. Merkelová dnes řekla, že Nizozemsko má její „plnou podporu a solidaritu" poté, co turecký prezident přirovnal nizozemský zákaz pro turecké ministry k chování nacistů. Termíny nacismus a neonacismus použil Erdogan i nyní v rozhovoru v televizi.
„Paní Merkelová, proč schováváte teroristy ve vaší zemi? Proč nejednáte?" řekl podle agentury AFP Erdogan v televizi s poukazem na to, že turecké úřady požadovaly po německých zadržení již více než 4500 osob obviněných z terorismu. Taková obvinění ale Ankara vznáší prakticky na všechny oponenty a kritiky vlády, včetně uprchlíků žádajících o azyl kvůli pronásledování po loňském nezdařeném puči a opozičních menšinových Kurdů.
Nizozemský ministr zahraničí Bert Koeders v pondělním prohlášení varoval své krajany před cestami do země půlměsíce - podle něj by měli cestovatelé brát v úvahu nově vzniklé tlaky mezi oběma zeměmi. Při cestě do Turecka by se měli vyvarovat především větším shromážděním a přeplněným místům.
Oficiální varování zveřejnil nizozemský politik poté, co turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu formálně vznesl námitku nizozemskému velvyslanci. Turecko přitom ve velkém protestuje již od soboty, kdy nizozemské úřady zakázaly přistát letadlu tureckého ministra zahraničí a několik hodin poté vyhostily ze země i ministryni pro rodinné záležitosti. Prezident Erdogan označil nizozemský postup na nacistický.
Oba politici chtěli lobbovat na shromážděních nizozemských Turků za kladné hlasy v nadcházejícím referendu, které, pokud ho lid schválí, přinese tureckému prezidentovi Erdoganovi ještě větší pravomoce a systém státu se oficiálně změní na prezidentský.
Kampaň s prostým heslem „ano” vedli turečtí politici i v jiných zemích Evropy. V Německu a Rakousku ji ale stejně jako v Nizozemsku tamní úřady blokovaly.
K situaci se vyjádřili i vrchní představitelé Evropské unie. Volají po klidu. „Je nezbytné, aby spor již neeskaloval a aby země našly způsob, jak se s nastalou situací vypořádat a zklidnit ji,” napsali ve společném prohlášení šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a komisař pro evropskou sousedskou politiku Johannes Hahn.
Nizozemsko vrací Turecku diplomatický úder.
