Nejen v jídle a ve vodě. V Krakově našli mikroplasty ve vzduchu, jejich počet vědce překvapil

Krakov v zimních měsících dlouhodobě trápí znečištěné povětří a smog, který dalece přesahuje přípustné limity. Polsko kvůli tomu dokonce prohrálo proces u Soudního dvora Evropské unie a město letos v září zavedlo zákaz spalování uhlí a dřeva. Tamní vědci se teď ve výzkumu prachových částic ve vzduchu vůbec poprvé zaměřili na mikroplasty.

Vzorky sbírali v ovzduší nad budovou krakovské Pedagogické univerzity. Do speciálních kontejnerů umístili skleněné nádoby, ve kterých se znečištění usadilo. Vysoký počet mikroskopických částeček plastu prý odborníky překvapil, rozsah znečištění ale zatím nespecifikovali.

Podle agentury PAP zkoumali vědci vlákna o různých délkách od 0,5 mm do 9 mm. Většina z nich byla bezbarvá, objevily se i modré, červené, černé a hnědé.

„V současnosti se plastové produkty vyrábí u tisíců druhů syntetických polymerů. Zatím jsme nedělali podrobnou analýzu jejich složení, testy ale ukázaly, že námi potvrzené částečky jsou umělými výrobky, tedy malými částmi předmětů vyrobených člověkem,” vysvětluje jedna z autorů výzkumu Kinga Jaroszová.

Mikroskopické částečky plastů, které vědci zaznamenali, mohou pocházet z textilií, obalů, tašek a sáčků na jedno použití. „Ten seznam může být ještě o dost delší,” zdůrazňují autoři, kteří výsledky výzkumu prezentovali v časopise Aura.

Poláci od letošního září platí za každou tašku tlustší než 14 mikrometrů recyklační poplatek 20 grošů a 23% daň (tedy přes 1 korunu). Poplatek se ale netýká tenkých igelitových sáčků. Zákon se zpřísnil letos v létě, nastavení dosavadního poplatku totiž obchodní řetězce obcházely.

Krakovští vědci ve výzkumu chtějí pokračovat. „Chtěli jsme se přesvědčit, jestli se v krakovském povětří plast vyskytuje. Když na to už máme důkazy, je čas na pokročilejší projekt a nejlepší výzkumné metody,” doplňuje Jaroszová.

Mikroplasty se podle publikovaných výzkumů v různé míře objevují po celé planetě: od ovzduší v Paříži, po odlehlá místa v Pyrenejích, vodovody až po ledovce, nejhlubší oceány nebo mořské plody. Znečištění většinou vzniká rozpadem plastového odpadu.

Podle studie, ze které letos v červnu citoval britský deník The Guardian, pozře člověk nejméně 50 tisíc částic mikroplastů ročně a stejné množství i vdechne. Skutečné množství je ale pravděpodobně mnohem vyšší.

Zdravotní následky nejsou známé, mikroplasty ale mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout lidskými tkáněmi a spustit imunitní reakce.