Článek
Před 10 lety získala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Protektor. Přestože jí kdysi přidělovali status „křehké blondýny“, svojí prací, vztahem k životu a dá se říct, že i občanskými postoji, ukazuje, že se jednalo pouze o povrchní nálepku, která se vytratí, jakmile se Janě podíváte do očí. Mluví rozvážně a zdá se, že neustále bedlivě pozoruje, co se kolem ní děje.
Říká, že když před nějakou dobou nastupovala do angažmá v pražském Divadle Na Zábradlí, cítila radost i nervozitu zároveň: ,,Měla jsem obavy, abych vedení a diváky nezklamala. Předtím jsem skoro pět let divadlo vůbec nedělala, přestože jsem stála před kamerou… byla jsem nervózní. Pak se to samozřejmě otočilo a přišel pocit štěstí. Stát na jevišti a mít živý kontakt s divákem je prostě nepopsatelný pocit.“
Potěšení a klid nachází oblíbená herečka také v přírodě – na chalupu v Krkonoších, kam často jezdí i s partnerem, optikem Filipem Žilkou, nedá dopustit. ,,Ráda bych tam možná jednou vybudovala takové moje malé arboretum… tamní příroda si to zaslouží a potřebuje to.“
Jana je tváří několika charitativních projektů (spolupracuje s organizacemi ALSA nebo EDA), které pomáhají dětem se zrakovým postižením nebo lidem s amyotrofickou laterální sklerózou. ,,Nafotit kalendář nebo podpořit určitou událost na své sociální síti je to nejmenší, co mohu udělat. Občas se objeví nějaká organizace, která najednou něco potřebuje. Tak se do toho prostě zapojím…“
Na filmovém plátně se letos objevila ve filmech Skleněný pokoj nebo Teroristka a už v srpnu ji uvidíme v nové pohádce Hodinářův učeň.
,,Opravdu se snažím nechat věci v životě volně plynout. A můžu říct, že to funguje.“ Zároveň uzavírá: „Pokud je ale něco, za co se skutečně dokážu poprat, když je potřeba, tak rozhodně za pravdu a spravedlnost.“
Na celý rozhovor s Janou Plodkovou se můžete podívat v magazínu Slavní, který celoplošná Televize Seznam vysílá každé úterý ve 21 hodin.
