Článek
Výzkumný tým už dříve zjistil, že například Mozartova hudba epileptické výboje u pacientů potlačovala, jinak tomu bylo ale u Haydnových skladeb. Aktuálně výzkum rozšířil záběr i na filmové melodie, klavírní minimalismus nebo relaxační hudbu. Reakce chce tým zkoumat asi u 20 pacientů.
Věra Švandrlíková epileptickými záchvaty trpí od dvanácti let, setkává se s nimi i několikrát za měsíc. Stejně jako až 30 procent takto nemocných má farmakorezistentní epilepsii, tedy léky neřešitelnou formu nemoci. Proto se rozhodla přistoupit k chirurgickému zákroku. „Intracerebrální elektrody implantujeme v rámci předoperačního došetřování do předem vytipovaných míst v mozku, abychom viděli, co se v těchto oblastech během záchvatu děje, a mohli tato místa poté operovat s mnohem větší jistotou,“ popisuje neurolog Ondřej Strýček z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Lékaři takové sledování provádějí zhruba dvacetkrát ročně, zájemců o zákrok je velké množství. Někteří pacienti jsou monitorováni i déle než týden, než se epileptický záchvat dostaví. „Od operace očekávám, že mi v budoucnu výrazně usnadní život. Nemoc mě omezuje, ať už jde o výběr povolání, nebo partnerské vztahy. Málokdo unese neustálou hrozbu dalšího záchvatu,“ popisuje Věra Švandrlíková.
„Do speciálních těsnicích sluchátek pacientce pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ říká neurolog Ondřej Strýček.
V rámci svého předoperačního vyšetření se zapojila také do výzkumu vlivu hudby na epileptické výboje.
„Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnicích sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ vysvětluje neurolog Strýček. První den pacienti poslouchají pět odlišných skladeb. Lékař vybere tu nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.
Výzkumný tým už dříve ověřoval u epileptických pacientů takzvaný Mozartův efekt, kdy poslech hudby, zejména pak Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 488, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. Mozartova hudba skutečně epileptické výboje u sledovaných pacientů potlačovala, jinak tomu ale bylo při poslechu Haydna. Výzkumníci z Brna dále zjistili, že dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší také mezi muži a ženami s epilepsií. „Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ popisuje profesor Ivan Rektor.
Jak jsme zjistili, jsou to akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se dotyčnému hudba líbí, nebo ne.
Aktuální výzkum rozšířil záběr i na další hudbu, epileptikům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nyní pouští například také filmové melodie, klavírní minimalismus nebo relaxační hudbu. Právě ta se nejvíce líbí Věře Švandrlíkové, i když v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Pacientce nejvíce sedí Mozart, který se jí naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ říká Strýček. Dodává, že následující fázi výzkumu, kdy epileptici budou poslouchat pro ně vhodnou hudbu v domácím prostředí s cílem zjistit, zda hudba omezí kromě epileptiformních výbojů i samotné záchvaty, si někteří hudebně příliš neužijí.
„Jak jsme zjistili díky spolupráci s inženýry z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno, jsou to akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se dotyčnému hudba líbí, nebo ne,“ dodává Rektor.
