Hlavní obsah

Nejen kůrovec ničí české lesy. Polovinu všech škod na porostech zavinily teplo, sucho a vítr

V Polabí ve velkém schnou borovice. Lesníci spolu s vědci přišli na způsob, jak tomu zabránit. Úspěchy hlásí už v prvním roce.Video: Seznam Zprávy

Východočeští lesníci vytáhli do boje za záchranu chřadnoucích borovic. Pokusný les částečně prokáceli, zorali a nainstalovali do něj meteostanice a měřáky. Po necelém roce experimentu už mají viditelné výsledky. Zatímco okolním borovicím se nedaří, ty na pokusné ploše prospívají.

Článek

Od roku 2015, kdy se v Česku začalo prohlubovat sucho, začal české lesy likvidovat nejen přemnožený kůrovec, ale i počasí, tedy převážně horko a sucho. Podle nejnovějších dat Lesní ochranné služby způsobily v roce 2018 takzvané abiotické činitele, tedy zejména sucho, teplo a vítr, polovinu škod na lesních porostech.

Sucho a teplo likvidují zejména borovice. Usychající borové lesy na mnoha místech v Polabí už začínají připomínat kůrovcovou katastrofu na severu Moravy či na Vysočině. Stromy, které jsou přes kořenový systém napojené na podzemní vody, se nedokážou popasovat s poklesem jejich hladiny.

Lesníci na východě Čech se s tím však nehodlají smířit a snaží se borové lesy, které jsou symbolem regionu, zachránit. Je to neuvěřitelné, ale výsledky pozorují už během prvního roku projektu.

Uprostřed městských lesů patřících Hradci Králové stojí experimentální plocha, na které městští lesníci spolu s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) z Opočna rozjeli projekt za záchranu vzrostlých borovic. Princip je jednoduchý – rozředit porost.

„Na této ploše máme plochy se třemi hustotami zakmenění a zkoumáme, jak na něj borovice zareagují. Především přírůstem dřeva, který znamená zlepšení zdravotního stavu,“ vysvětluje zástupce ředitele hradeckých městských lesů Radek Jůza.

Projekt založili v letošním roce a na porostu je už podle Jůzy patrné, že se stav borovic zlepšil. „Koruny se zazelenají, naroste ročník jehličí, které je hustší, jehlice jsou delší a přírůst je větší, takže celkově koruna působí plnějším dojmem,“ dodává.

Malá meteostanice umístěná uprostřed porostu dává lesníkům informace o teplotě, vlhkosti, ale i intenzitě světla v lese. Na několika vybraných stromech jsou zároveň rozmístěny speciální přístroje, které sledují jejich látkovou výměnu.

„Díky tomu, že se snížila konkurence v půdě v rámci kořenových soustav, obsah živin v půdě byl pro jednotlivé stromy daleko větší a ty jsou odolnější,“ popisuje odborný lesní hospodář Aleš Erber z Pardubicka, který podobné zásahy zkusil na chřadnoucích porostech už před několika lety. „Před pěti lety se provedl zásah, kdy jsme odstranili nevhodné, nemocné, nekvalitní stromy a odstraňovalo se i spodní nevhodné patro, které bralo vodu a živiny. Díky tomu dospělé borovice obrazily, jsou vitální, dobře odolávají suchu a zlepšuje se jejich zdravotní stav,“ ukazuje Erber soukromý porost na Choceňsku, o který pečuje. Stromy podle něj při menší konkurenci dokážou vstřebat víc dešťové vody a nemusí se tak spoléhat jen na vodu podzemní.

Takovýto způsob hospodaření podle něj není ničím novým. Za první republiky byl běžný a změnil se až v 50. letech minulého století, kdy se české lesy proměnily v průmyslové. „Kromě historického kontextu jsem se učil i od přírody. Když v letech 2007 a 2009 vlivem větru padaly nemocné stromy a porosty zřídly, protože tam zůstaly jen zdravé stromy, rychle se objevilo přirozené zmlazení. Stačí jen napodobovat dynamické síly přírody,“ myslí si lesník, který je členem sdružení Pro Silva Bohemica sdružující podobně myslíci profesionály.

Přirozená obnova lesů je dalším benefitem, který výzkum hradeckých městských lesů a opočenských vědců ověřuje. Zdravé stromy dokážou vyplodit dostatek šišek, díky nimž se porost umí obnovit přirozeně a není nutná umělá výsadba. Městské lesy totiž doposud borovice obnovovaly jen na mýtinách. Nyní kvůli změně klimatu chtějí zkusit, jestli se tato světlomilná dřevina dokáže dostatečně kvalitně rozmnožit i pod mateřským porostem. „V době klimatických změn je potřeba využívat lepšího klimatu, které pod porostem panuje,“ říká Jůza.

I proto v lese, ze kterého část stromů vytěžili, aby ho prosvětlili, zkoušejí i různé úpravy půdy, které mají semenáčkům pomoct. „Pod porostem jsme buď neudělali žádnou přípravu půdy, nebo jsme tam podrtili klest, který jsme zapracovali do země a na části jsme provedli mělkou orbu,“ říká Jůza a ukazuje na hustý porost letošních borovicových semenáčků. „Je to skoro jako koberec. Určitě se jich ujalo víc než v hustém porostu,“ dodává. Lesníci takovou obnovou výrazně ušetří za předpěstované sazenice i jejich vysazování.

Doporučované