Korzo, Kolja i málo známý malý Ivan. Kdy Češi zářili na Oscarech

První úspěšný Čech si však pro sošku do Spojených států doletět nesměl. Tehdy desetiletý chlapec Ivan Jandl zazářil hlavní rolí ve filmu Poznamenaní amerického režiséra Freda Zinnemanna. Jen dva roky po konci druhé světové války se Zinnemann rozhodl natočit poválečné drama o dětech, které válka rozprostřela po celém Německu a rodiče se je snaží nalézt.

Jandl byl první a zároveň speciální. Americká akademie mu vytvořila zlatou sošku na míru, tedy mini verzi „dospělého“ ocenění. Malého Ivana, který měl otevřené dveře do Hollywoodu, však poznamenal komunistický režim. Nedovolili mu účast na ceremonii, další spolupráci s hvězdami světového filmu, dokonce ani studium herectví.

Kameraman světové úrovně a českého původu Franz Planer (rodným jménem František Plánička) si pro oscarovou sošku došel rovnou třikrát, devětkrát byl nominovaný. Planera, který se narodil ještě v Rakousku-Uhersku, akademie ocenila za filmy Smrt obchodního cestujícího, Cyrano z Bergeracu a Champion.

Planerova práce je ale například i odraz Audrey Hepburnové ve výloze newyorského klenotnictví Tiffany nebo princeznina jízda na babetě v Římě. Ano, točil Snídani u Tiffanyho i Prázdniny v Římě.

První ryze československý film, který dosáhl na oscarové ocenění, je Obchod na korze. Drama z roku 1965 natočili režiséři Ján Kadár a Elmar Klos. Přeci jen o něco více slovenský než český film natočili podle předlohy Ladislava Grosmana. Novela byla jeho prvotinou a až po filmovém úspěchu se Grosman stal profesionálním scenáristou barrandovských filmových studií.

„První plody československého filmového zázraku v šedesátých letech,“ tak Obchod na korze popisují v americkém filmovém týdeníku Variety. Podle nich se film stále odráží v přítomnosti, „odsuzuje lhostejnost v době útlaku a tím rezonuje v současném světě“.

Jen pár let poté se česká filmová nová vlna dočkala další chvály ze Spojených států. Jiří Menzel natočil něžnou adaptaci novely Bohumila Hrabala Ostře sledované vlaky. V příběhu dospívání mladého železničáře Miloše Hrmy zazářil Václav Neckář.

„Málokterý evropský film si pamatujeme tolik jako Ostře sledované vlaky,“ píše v roce 1999 Derek Malcolm v britském deníku The Guardian. Bohužel však ne málokterý, který kvůli komunistickému režimu skončil v trezoru. Normalizační režim dokonce Jiřího Menzela vyzval, aby se Oscara veřejně vzdal.

Osobnost a dílo režiséra Miloše Formana se těžce zužuje pouze na ocenění filmové akademie. Pro zlaté ocenění si došel rovnou dvakrát. A to za režii filmu Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) a Amadeus (1984).

Spolu s Formanem byl však v nominacích vidět i jeho dvorní kameraman Miroslav Ondříček, nikdy však neproměnil. K nim do „party“ patří i výtvarník Theodor Pištěk, který získal Oscara za kostýmy ve filmu Amadeus a Karel Černý za výpravu.

Po roce 1989 se v nominacích příliš českých filmů neobjevilo. Trojanovy Želary, Hřebejkův film Musíme si pomáhat a Svěrákova Obecná škola a Kolja. Proměnil jen poslední zmiňovaný. Film z roku 1996 vypráví o Františku Loukovi, který se znenadání musí starat o ruského chlapce Kolju. Společnou práci Zdeňka Svěráka (scénář) a jeho syna Jana (režie) uvedli ve čtyřiceti různých zemích. Od té doby neměl žádný český film takový úspěch.

Nominace ale získali Češi v jiné než cizojazyčné kategorii. Za krátký animovaný film Řeči, řeči, řeči měla nominaci Michaela Pavlátová. O cenu za zvuk amerického filmu Wanted se v roce 2008 ucházel Petr Forejt.

Trochu stranou stojí Jan Pinkava, který se sice narodil v Československu, ale již v šesti letech s rodiči emigroval do Velké Británie. Již od devadesátých let však spolupracuje se studiem Pixar a podílel se na tvorbě kuchařského hitu Rattatouille. Svého Oscara získal za krátký film Geriho hra v roce 1997.

Naposledy si v českých barvách pro filmové ocenění přišla muzikantka, rodačka z Valašského Meziříčí, Markéta Irglová. V roce 2007 společně s Glenem Hansardem natočili film Once, ke kterému také složili hudbu. Za hit Falling Slowly si odnesli právě zlatého Oscara.

Letošní ročník má mezi nominovanými dvě česká želízka v ohni. V kategorii krátký film bude v noci bojovat Dcera, animovaný film původem ruské režisérky Darii Kačšejevové, jejíž alma mater je pražská FAMU. Pro zlatou sošku by si ale mohla dojít i výtvarnice Nora Sopková, která je společně s Raem Vincentem nominovaná za práci ve filmu Králíček Jojo.