Článek
Silnice známá jako Prodloužená Rudná by měla propojit Ostravu s Opavou. Dokončení ale již léta vázne kvůli 400 metrům. Právě tento úsek vede skrz pozemek Dušana Richtára, největšího odpůrce stavby. Kvůli němu je stavba ve fázi rozestavěnosti už 13 let. Richtár požaduje milionové kompenzace. Nejvíc nedostavbou trpí řidiči a lidé ostravského obvodu Poruba. Denně tudy kvůli nedostavěné silnici projedou tisícovky aut. Tvoří se kolony až na několik desítek minut a lidé si stěžují na hluk, zhoršené životní prostředí kvůli výfukovým plynům a dopravní zácpy.
Kvůli silnici nedávno v Ostravě-Porubě demonstrovalo přibližně 150 lidí. Konkrétně celý projekt nyní brzdí spor o věcné břemeno spočívající v tom, že přes pozemek ve vlastnictví ŘSD má být možné chodit. Uplatňuje ho majitel sousedních parcel. Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) požaduje za jeho zrušení až 20 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic se nyní pokouší břemeno vyvlastnit.
Starosta Poruby Petr Mihálik (ČSSD) už dříve řekl, že stavba je pro Porubany životně důležitá. Důvodem je neúnosná dopravní situace na silnicích Opavská a 17. listopadu a jejich křižovatce u restaurace Slovan, v jejíž těsné blízkosti jsou nejen obytné domy, ale například i Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava nebo Fakultní nemocnice Ostrava.
Po Opavské ulici podle statistik projede denně 15 000 automobilů, po ulici 17. listopadu pak podle Mihálika dokonce 19 000 vozidel. Velkou část těchto vozů by Prodloužená Rudná z obytné zástavby vyvedla.
„Řekl bych, že doprava je druhotný problém. Hlavní problém je to, co to dělá se zdravím obyvatel, kteří v okolí (ulice) 17. listopadu žijí, to dál není únosné. Proto jsme se rozhodli, že dál budeme bojovat, protože Prodloužená Rudná prostě musí být a rychle,“ řekl Mihálik.
Ze silnice přitom chybí dostavět zhruba čtyřsetmetrový úsek, stavba se ale několik let komplikuje. Úsek už má souhlasné stanovisko EIA týkající se vlivů na životní prostředí. Stavbu však blokuje právě věcné břemeno, nyní tam pokračuje vyvlastňovací řízení. Ťok už dříve uvedl, že v případě těchto věcných břemen jde podle názoru Ministerstva dopravy o obstrukční jednání. Na odkoupení pozemku se s majiteli nedokázali dohodnout ani zástupci vedení Moravskoslezského kraje.
Mluvčí ŘSD Jan Rýdl dodal, že se stavbou silnice se v daném úseku počítalo už v roce 1969. Od roku 1980 s trasou počítá i ostravský územní plán. Daný pozemek pak ŘSD podle Rýdla koupilo v roce 2007, a to bez jakýchkoliv závazků či věcných břemen. O dva roky později pracovníci ředitelství zjistili, že se k pozemku věcné břemeno už váže. Majitelům sousedních pozemků zaručuje právo chůze a jízdy.
