Článek
Od příštího roku budou lidé v exekucích nejdříve splácet svůj dluh, a až poté účtované penále a úroky, které se na dluh nabalily. Pro řadu lidí to znamená naději z bezvýchodné situace, kdy sotva zvládají splácet neustále se navyšující úroky.
Novinkou také je, že od roku 2023 dojde k zastavování takzvaných marných exekucí, což jsou ty, u kterých se za posledních šest let nepodařilo vymoci prakticky žádné peníze.
To jsou vedle dalších technických změn dvě zásadní úpravy exekučních pravidel, které ve čtvrtek schválili senátoři a které vrátili v rámci novely exekučního řádu zpět do Poslanecké sněmovny. Poslanci tak budou muset přepracovanou legislativu ještě finálně schválit.
„Senátoři naprostou většinou schválili změny, které jsou ve Sněmovně předjednané jak s ANO, tak ODS,“ tvrdí Daniel Hůle, analytik a odborník na dluhovou tematiku z Člověka v tísni. Podle něj je tak velká naděje, že změny poslanci finálně potvrdí ještě během léta.
„Během července snad, nejpozději v srpnu,“ říká Daniel Hůle.
„Nešlo se za rámec toho, co by nemělo podporu ve Sněmovně,“ souhlasí Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení.
Dluhy se mají platit jako první
Senátoři rozhodli, že peníze, které splácejí lidé v exekucích, mají automaticky nejdříve putovat na umořování dluhu. Praxe je přitom v současnosti jiná, peníze z plateb nejdříve putují na takzvané příslušenství, tedy úroky, penále a další poplatky, které se na samotnou dlužnou částku nabalí.
Reálně to může pomoct všem více než 700 tisícům lidí v exekucích. Jakmile totiž splatí dluh, zastaví se i úroky, které jinak stále naskakují.
„Díky Senátu jsme napravili jednu z největších absurdit exekučního systému. Tedy, že lidé nejdříve splácí stále rostoucí úroky a penále a až poté původní dluh,“ hodnotí to Radek Hábl.
Spor o marné exekuce
Za zásadní přínos, který potenciálně může znamenat ukončení i stovek tisíc exekucí z aktuálních více než 4,3 milionu exekučních řízení, pak oslovení odborníci označují zastavování marných exekucí.
Změna by mohla začít platit od roku 2023 a v praxi bude znamenat, že exekutoři budou ze zákona nuceni procházet starší exekuce. „Pokud bude například exekuce sedm let stará a za posledních šest let nebylo vymoženo ani na náklady, nebylo zaplaceno v podstatě nic, tak bude vyzván věřitel, jestli souhlasí se zastavením exekuce,“ popisuje Radek Hábl.
Pokud věřitel bude souhlasit, exekuce se zastaví, pokud ne, bude muset věřitel zaplatit zálohu. Její výše bude stanovená vyhláškou, ministryně spravedlnosti ovšem v Senátu mluvila o tom, že by výše požadované zálohy neměla přesáhnout pět set korun.
Exekutorská komora již před jednáním v Senátu upozorňovala, že tato změna bude motivovat dlužníka, aby se vyhýbal řádnému splácení svých dluhů a snažil se šest let vydržet nemajetný.
Za obrovský faul vůči věřitelům to označil Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů. „Velmi negativně vnímáme i to, že v návrhu zůstalo výrazné omezení mobiliárních exekucí, které jsou dnes s ohledem na neustálé zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy často jedinou šancí, jak se věřitel může dostat ke svým penězům,“ dodal zástupce věřitelů.
