Hlavní obsah

Nejdražší Velikonoce v historii. Co se stane, když vláda vypne továrny

Foto: Shutterstock.com

Výroba aut v Mladé Boleslavi.

S plánem zavřít do lockdownu i průmysl přišel odborový předák Josef Středula. Pokud by vláda přistoupila na plán vypnout v okolí Velikonoc továrny, stálo by to 70 miliard korun.

Článek

Velikonoční lockdown v průmyslu, jak navrhuje odborový předák Josef Středula, by připravil národní ekonomiku o 70 miliard korun. Zároveň by zvětšil riziko, že hospodářský výpadek roku 2021 zkopíruje minulý krizový rok.

Zemi hrozí vinou pandemie „totální kolaps“, proto je třeba ještě víc omezit veřejný a ekonomický život, nejlépe v týdnu před Velikonocemi a po Velikonocích. S tímto plánem přišla Českomoravská konfederace odborových svazů na pondělní tripartitu, přitom její šéf Středula nevyčíslil náklady. Velikonoční lockdown se liší od současných vládních opatření především tím, že stejně jako opatření z loňského března zahrnuje zavření průmyslových podniků.

Letošní verze by byla v jednom ohledu ještě tvrdší, protože továrny by vypnuly úplně. Loni sice hlásily jednotlivé firmy výpadek čtyři, nebo dokonce šest týdnů, část z nich ale provoz udržela. Nejhorším loňským měsícem byl duben, kdy výkony průmyslu klesly o třetinu. Úplná uzávěra na polovinu měsíce by ovšem znamenala ztrátu 50 procent. V přepočtu na tržby by podniky odepsaly 70 miliard korun. Do toho se nepočítá výpadek odvedených daní ani pokles výdělků pro dopravní firmy, které by přišly o zakázky.

Útlum výroby by byl fatální zvlášť pro tuzemskou ekonomiku, která je v Evropě na průmyslu nejvíc závislá. Její čtvrtletní výkon (HDP) dosahuje cca 1,4 bilionu korun, z toho zajišťují průmyslové tržby celkem 400 miliard. Zakázky průmyslu kromě toho živí stavební a dopravní firmy, jejich zaměstnanci utrácejí v obchodech a provozovnách služeb. Do HDP se počítají také daňové odvody, které dosahují za čtvrtletí desítky miliard.

Právě zavírání podniků ve druhém čtvrtletí minulého roku bylo hlavním důvodem, proč ekonomika propadla o jedenáct procent. Po ukončení jarního lockdownu se ve třetím čtvrtletí probraly všechny produkční části ekonomiky – vedle průmyslu ještě stavebnictví, doprava a obchod včetně restaurací. Jejich meziroční výpadek tehdy činil okolo pěti procent, stejně jako v celé ekonomice. Překvapení přinesla dosud neúplná data Českého statistického úřadu ze čtvrtého čtvrtletí. Přišel nový lockdown, přesto se krize neprohloubila. Stavebníci, obchodníci i provozovatelé služeb odepsali přes slušné výsledky o Vánocích desetinu tržeb, tedy jen o něco méně než na jaře. Situaci však zachránili průmyslníci, kteří pokračovali ve výrobě, a dokonce dokázali mírně překročit výkon z konce roku 2019. Proto se meziroční výpadek HDP udržel nad pěti procenty.

Dvoutýdenní úplný lockdown na jaře 2021 by srazil průmysl o patnáct procent čtvrtletního výkonu. Vzhledem k očekávaným slabým výkonům služeb i stavebnictví by stálo Česko před rizikem, že se ekonomika v prvním nebo druhém čtvrtletí opět propadne dvouciferným tempem.

Doporučované