Nejdeme dobrým směrem. Varování muže, který přišel, když jiní nepřišli

První zkušenosti v pojišťovnictví získával Pavel Řehák v jedničce na trhu – České pojišťovně. Dnes jednu pojišťovnu vlastní, Direct pojišťovnu, a snaží se ji stavět tak, aby se mu dobře spalo. A aby jeho podřízení byli hrdí na to, kde pracují.

Řehák byl také tajemný muž, který „v březnu přišel s tím matematickým modelem“. Dnes říká, že ke zvládnutí pandemie stačí dodržovat to, co už dnes platí.

Loni v březnu jste oproti „těm, kteří měli přijít, ale nepřišli“, přiměl vládu jednat na základě obyčejné excelové tabulky, jež upozornila na budoucí masivní šíření epidemie. Pak jste pomáhal rozjet projekt Chytré karantény. Pokračuje vaše snažení v tomto směru nějak?

Doufal jsem, že už to nebude potřeba, a několik měsíců už se věnoval svému životu a firmě. Ale teď několik měsíců zpátky s ohledem na to, jak se situace vyvíjela, jsem se znovu trochu zapojil do diskuse. Bohužel si myslím, že nesměřujeme úplně dobrým směrem.

Dá se z toho ještě nějak vystoupit? Co doporučujete?

Je extrémně důležité teď investovat do prevence, která je mnohem levnější než pak hasit požár, který, zatím to tak vypadá, začíná poměrně silně doutnat a který může mít dopad nejen na zdravotnictví a přetíženost nemocnic a omezení standardní péče, ale i na školy, ve finále v každé třídě bude někdo pozitivní… A vlastně zprostředkovaně na ekonomiku. Tomu se dá předejít, když se aktivuje sada preventivních opatření, jako jsou testování, rychlá izolace, standardní práce, která se osvědčila v mnoha zemích a funguje. Jsou země, ve kterých když důsledně vyžadují na hromadných akcích, v obchodech, na společenských akcích buď test, očkování, nebo protilátky, se virus nešíří tak rychle a dá se to udržet pod kontrolou.

U nás se to nedaří a bohužel to zrychluje. Ale já už jsem řekl dost a všichni vědí vše, co potřebují, aby dělali správná rozhodnutí. Teď už jde jen o to, je udělat a realizovat ta opatření.

Rád byste z toho vystoupil, ale covid vás dožene. Děláte totiž v pojišťovnictví. Jak konkrétně se tam covid promítá, v produktech, pojistných podmínkách apod.?

Třeba dnes sehnat zajištění pro cestovní kancelář je téměř nereálné. Postihlo to cestovní pojištění. Odráží se to i v oblasti životního pojištění, protože bohužel zvlášť v České republice má covid dopad na to, čeho se lidé dožívají a jak fungují. Zasáhlo to běžné fungování firem, pojišťovny se té situaci musely přizpůsobit. Některé v tom byly víc konzervativní, jiné liberálnější.

Myslím, že tuzemské pojišťovnictví ale celkově ukázalo, že je velmi odolným odvětvím, a dokázalo i krize, které způsobil covid, dobře zvládnout.

To znamená, že když někam cestuji nebo mám životní pojištění a podobně, nemusím se covidu bát? Nenajdu ho třeba v pojistných výlukách?

Dnes už se dá v klidu pojistit proti rizikům spojeným s covidem tak, abyste nemusela mít obavu. Životní pojištění, které jste si sjednala před deseti lety, na to logicky nemyslelo a musíte se řídit tehdy sjednanou smlouvou a pojistnými podmínkami.

Pandemie urychlila digitalizaci mnoha oborů. Co se pohnulo u vás?

My jsme měli obrovskou výhodu, protože Direct vznikl jako bezpapírová pojišťovna, digitální firma. Třeba z pohledu sjednávání smluv už od roku 2015 je každá smlouva aktivována zaplacením. Pro naše klienty se zas tak moc nezměnilo. Samozřejmě byl omezen provoz poboček, makléřů.

Viděli jsme u mnoha konkurentů, že najednou začali do digitalizace výrazně investovat, což je super, to odvětví to potřebuje. Není to jen o sjednávání smluv, ale i o jejich správě, o digitalizaci pojistných událostí na dálku.

My jsme ještě rychleji začali „mobilizovat“, což pro nás znamená mít všechny funkčnosti spojené s obsluhou pojištění v mobilu, aby člověk nemusel nikde nic hledat, ani na webu, ale vždycky měl Direct v kapse a mohl ho jednoduše ovládat.

Kdy a v jakém rozsahu využijete bankovní identitu jakožto prostředek dálkové identifikace klienta?

Bankovní identita je super projekt pomáhající digitalizaci celého Česka a pojišťovnictví nebude výjimkou. My máme na běžnou operativu řešení nezávislé na bankovní identitě, ale počítáme s ní například v jednoduché autorizaci do mobilní aplikace pojišťovny, aby si člověk nemusel pamatovat hesla a podobně.

Máte stanovený termín?

Já se v oblasti technologií vždy ptám, „jak to pomůže konkrétnímu člověku a posune to jeho uživatelskou zkušenost“. My nechceme zavést bankovní identitu, protože je to moderní a sexy, ale hledáme správnou dobu pro její hladké zavedení v rámci inovací, které děláme. Třeba v mobilní aplikaci, která v posledním půlroce prochází bouřlivým vývojem, bych čekal, že bankovní identita v příštích čtyřech až šesti měsících bude. Nemáme ale fixní termín.

Pro nás je to jen jeden z nástrojů, jak lidem zjednodušit život.

Pojďme připomenout, že děláte jen neživotní pojištění, hlavním zdrojem vašeho růstu je teď pojištění domácností a nemovitostí. Čím si to vysvětlujete? Nedávným tornádem, které upozornilo na nutnost pojistit si majetek?

Tornádo to akcelerovalo, ale pojištění majetku občanů u nás rostlo dávno před ním. Myslím, že náš růst je dán hlavně srozumitelností a přátelskostí našich produktů, nemáme ve smlouvě žádné háčky. Aby lidé, když mají pojistnou událost, nebyli nemile překvapeni, že na stránce 16 fontem 2 je napsáno „sorry, tuhle situaci neřešíme“.

Tornádo přispělo tím, že zvedlo pozornost, že jsou rizika, která by člověk v Česku nečekal a mohl je tak podcenit. Najednou jsou tady a nikdo nemůže vyloučit, že se to stane znovu.

A zároveň je tam další faktor – růst cen nemovitostí. Najednou si člověk uvědomí, respektive kéž by si uvědomil, že byt, který kupoval před pěti lety za dva miliony, má dnes dvou‑ a vícenásobnou hodnotu, a tím pádem může hrozit podpojištění. To může být zdrojem nepříjemných překvapení: když se stane pojistná událost a člověk zjistí, že je pojištěn na 30 procent hodnoty bytu.

Tornádo upozornilo nejen na to, že se může objevit i v Česku, ale i na to, že spousta lidí majetek pojištěný nemá nejen na tornádo, ale že ho nemá pojištěný vůbec. Dá se říct, kde je situace nejhorší? Ať už v podpojištění, nebo nepojištění?

Podpojištění je dnes problém celé České republiky. Historicky to bývalo víc v Praze, kde rostly ceny nemovitostí rychleji, ale dnes rostou ceny nemovitostí o desítky procent v celém Česku. Bohužel často narážíme na to, že klienti jsou pět, osm nebo deset let pojištění, myslí si, že jsou dobře krytí, sjednávali si pojistku, která je svými rysy zastaralá – neřeší všechna rizika, která by měla, je tam riziko podpojištění.

Co se týká nepojištění, to je v Česku věčné téma. Je tam obrovský prostor pro zlepšení, penetrace se pohybuje kolem 50 procent. Každá druhá nemovitost není pojištěná. Ale zároveň se nedaří lidi dostatečně upozornit, že je to problém a riziko. Tornádo tuto službu udělalo a upozornilo na to, že se to může týkat každého.

Někdo si říká, že se nemusí pojišťovat, protože stojí na kopci, bleskové povodně tento pohled najednou změnily. Teď zas neplatí ujišťování „tady nikdy nefoukalo a tornádo tu nebude“. Ještě zemětřesení jsme tu neměli a to se doufám nezmění.

Nízká míra pojištění retailového majetku v Česku je problém, ale zároveň byznysová příležitost.

Je pro vás byznysově zajímavější podpojištěnost, nebo nepojištěnost?

Direct pojišťovna neexistuje proto, aby se primárně honila za byznysovými čísly. Pro mě je podstatné, aby lidé věděli, že Direct je jednoduchý, přátelský a že jim poskytne férovou službu, která je nebude nemile překvapovat.

Z pohledu péče o lidi je důležité upozorňovat ty, co si myslí, že jsou pojištění, na riziko podpojištění. Ti, co se svobodně rozhodli se nepojistit, k tomu asi měli nějaký důvod.

Nebo o tom vůbec nepřemýšleli?

Možná. Tornádo bylo dobrou příležitostí jim říct, že by se nad tím mohli zamyslet. A pokud se rozhodnou to řešit, budeme rádi, když se obrátí na nás.

Vy na mě trochu působíte, že nemáte žádné obchodní cíle. Přitom to jsou věci, které lidi v pojišťovnách ženou kupředu. A obecně je, zvlášť v minulosti, nutí k různým ne úplně čistým praktikám.

To je ono, proč já nechci, aby to Direct dělal. Já jsem ho nezakládal proto, abychom byli dvacátou pojišťovnou v řadě, která bude dělat přesně tohle. Chtěl jsem postavit hezkou firmu, která se bude o lidi starat fakt férově, a když to bude dělat dobře, ponese to výsledky. Samozřejmě nejsme charita, děláme to proto, abychom byli silná, stabilní a finančně, kulturně i ekonomicky zdravá firma.

Neměřím úspěch tím, kolik máme miliard předepsaného pojistného. Ale tím, že když se zeptám lidí ve firmě kolem sebe, jak se jim daří, tak mi trošku s unavenýma očima – kdyby nebyli unavení, tak nemakají –, ale zářícíma očima řeknou, že každá vteřina, kterou tu strávili, stála za to. I když občas dřou pusou v zemi. Ale že jsou hrdí na to, že firmu posouváme a děláme ji čím dál lepší. A že budou moct říct svým vnoučatům, že byli u toho, když Direct vznikal. Tak jako mně můj děda se svítícíma očima vyprávěl, že byl u toho, když s Baťou stavěl Zlín.

Byly jedním z důvodů, proč jste zakládal Direct a proč chcete, aby byl takový, jak popisujete, i vaše zkušenosti z České pojišťovny? V ní jste působil sedm let, z toho tři roky jste ji řídil.

Určitě to sehrálo roli. Česká pojišťovna byla mé první angažmá v pojišťovnictví. Je to hrozně zajímavá firma, hodně jsem se toho v ní naučil, bylo to super sedm let.

Kdybyste se mě zeptala na konci mého působení v České pojištění, tak bych vám řekl, že především ty poslední tři roky byly to nejlepší, co jsem kdy mohl zažít. Měli jsme obrovskou autonomii, mohli jsme se opravdu snažit firmu posunout k lepšímu a směrem ke klientovi a to mě bavilo.

Ale vůbec jsem netušil, co znamená slovo nejlepší. Protože to, co jsem zažil potom v Directu, je úplně jiná jízda, jiná míra svobody. Ne z toho pohledu vlastnictví. Ale z pohledu totální sladěnosti s tím, proč firma vznikla. Řekli jsme: pojďme postavit firmu, která bude dělat hezký čistý byznys, bez jakékoli korupce, úplatků, skrytých háčků. Takovou, za kterou se nebudeme stydět.

To, co jste teď vyjmenoval, v ostatních pojišťovnách je?

Ta myšlenka byla obecná, ne se vymezovat vůči pojišťovnám. Ale třeba skryté háčky v ostatních pojišťovnách jsou. Jsou tam situace, kdy ty produkty dostávají klienty do situací, kdy řeknou: tohle ale přece není normální.

Dává nám to obrovský pocit svobody. A dobře se s tím spí.

Vrátím se ještě k podpojištění: ceny nemovitostí i stavebních materiálů rostou – jde vůbec v dnešní době racionálně aktualizovat pojištění nemovitosti, aby to člověk nemusel dělat každý měsíc?

S ohledem na to, jak ceny rychle rostou, by to tak skoro mohlo vypadat. Ale pásmo plus minus 20 procent podpojištění je v pohodě. Každá pojišťovna to má nastavené jinak.

Majitelům bytů bych doporučoval podívat se na to, za kolik se srovnatelná nemovitost zrovna prodává, jaká je obvyklá cena. A srovnat ji s hodnotou, kterou mají v pojistné smlouvě. U domů je nejjednodušší jít na kalkulačku pojišťoven a spočítat si hodnotu. Kalkulačky jsou většinou kalibrované na aktuální tržní situaci.

Jak postupovat u aktualizace pojištění domácnosti?

Každá pojišťovna má produkt postavený trochu jinak, často existují limity na specifické věci typu bílá technika nebo třeba předměty zvláštní hodnoty, jako jsou šperky, umění atd. My žádné limity nemáme, zajímá nás tak hodnota domácnosti jako celku. Kolik vás stálo to, co se dá obrazně řečeno vytřepat, kdybyste otočila domácnost vzhůru nohama.

Jak často to za životnost domácnosti nebo věcí v ní mám dělat?

Záleží také, jestli máte pojistku s automatickou indexací, kdy se pojistné limity zvyšují v čase samy. Pokud ne, při dnešní dynamice neuškodí se na to podívat jednou za tři roky.

Často u klientů také vidíme, že se mění jejich životní situace. Do domácnosti investují, posouvají se na své životní cestě. A domácnost může během pěti let vypadat úplně jinak.