Článek
Od 9. prosince, kdy vstoupil v platnost nový jízdní řád, už Ejpovickým tunelem jezdí všechny vlaky mezi Plzní a Prahou. Dosud to byly z kapacitních důvodů jen rychlíky a expresy, v provozu byl totiž jen jižní tubus. Tunel měří 4150 metrů.
Díky nově otevřeným tunelům u Ejpovic dochází k podstatnému zrychlení dopravy mezi Plzní a Rokycany, Hořovicemi nebo Prahou. Trať se zkrátila o víc než šest kilometrů. Podle mluvčí SŽDC Radky Pistoriusové urazí nejrychlejší vlaky vzdálenost mezi Prahou a Plzní za hodinu a 14 minut.
„Vlak tak nabídne velmi rychlé spojení mezi hlavním a krajským městem i mezi krajským městem a regionálními centry Plzeňského kraje. Cesta vlakem nebo v kombinaci autem a vlakem tak bude z mnoha směrů rychlejší než přímá cesta vozem do centra Plzně,“ zdůrazňuje Michal Štěpán, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD.
Rychlíky pojedou nově z Plzně do Rokycan pouze 11 minut, osobní vlaky urazí tuto trasu za 15 minut, a zrychlí se tak i cesta do Ejpovic, Mýta a dalších míst v tomto směru.
Vlaky dosud tunelem jezdily sníženou rychlostí 50 km/h. „Bylo to z bezpečnostních důvodů. Dodělával se ještě severní tubus,“ uvedla Pistoriusová s tím, že kvůli tomu se na místě pohybovalo poměrně velké množství lidí. Nově už vlaky mohou jezdit rychlostí 80 km/h, v nejbližších dnech pak 120 km/h. „Na jaře proběhne takzvaná pantografová zkouška, poté už budou moct vlaky jezdit avizovanou rychlostí 160 km/h,“ říká Radka Pistoriusová.
Ejpovický tunel je výjimečný nejen svou délkou, ale i použitím dalších prvků. V tubusech je položena pevná jízdní dráha – kolejiště není ve štěrku, ale je upevněné ve speciálních betonových panelech. V případě potřeby to umožní jízdu záchranářským vozidlům. Velký důraz je kladen na zajištění bezpečnosti v tunelech, provoz vlaků zde budou hlídat nejmodernější technologie.
Ražba jižního tubusu začala v únoru 2015 a trvala 15 měsíců. Ražbu severní tunelové roury zahájili stavbaři v září 2016, dokončili ji loni v říjnu.
Modernizovaný úsek Rokycany-Plzeň je součástí transevropské dopravní sítě a leží na západní větvi III. tranzitního železničního koridoru Praha-Plzeň-Cheb-státní hranice s Německem. Celkové investiční náklady stavby dosahují 6,783 miliardy korun.
