Článek
Pětaosmdesátiletý japonský císař Akihito v úterý oficiálně ukončil třicetileté období, kdy stál v čele země. Na uvolněný Chryzantémový trůn ve středu usedne starší z jeho dvou synů, 59letý Naruhito. Bude 126. císařem Japonska.
Akihito je prvním abdikujícím japonským císařem za posledních 200 let. Svůj úmysl vzdát se trůnu oznámil už v roce 2016, kdy uvedl, že už fyzicky nestačí na plnění svých povinností. Parlament pak schválil zvláštní zákon, který abdikaci jednorázově umožňuje.
Akihitova prvenství
Císař Akihito bořil i další zažité normy – do historie se zapsal jako vládce, který vůbec poprvé v historii Japonska vystupoval lidsky, bez božské aureoly, jako tomu bylo u jeho předchůdců. A získal si tím oddanost celého národa.
Jako první císař zároveň živě vystoupil v televizi. Učinil tak v roce 2011, kdy Japonsko zasáhlo ničivé zemětřesení následované vlnou tsunami a vyžádalo si desítky tisíc životů. Císař tehdy nejen poprvé promluvil k lidem z televizní obrazovky, ale zároveň se spolu s císařovnou vydal na místa zničená katastrofou a osobně promlouval s lidmi.
Akihito je také prvním císařem, který si vzal neurozenou ženu z lidu. A spolu se podíleli na dalším prvenství – své děti vychovávali sami, bez pomoci vychovatelů. Podle „legendy“ si dokonce malí princové a princezna museli sami připravovat školní obědy, což bylo do té doby naprosto nevídané.
Úterní abdikační obřad vysílala živě televize a zúčastnilo se ho na 300 lidí, včetně premiéra Šinzó Abeho, korunního prince Naruhita a jeho manželky Masako, jakož i předsedů obou parlamentních komor a nejvyššího soudu. Abe ve svém projevu ocenil císaře kromě jiného za to, že dodával lidu „odvahu a naději“ a podporoval jej v těžkých dobách přírodních katastrof.
Akihito při obřadu poděkoval japonskému lidu za jeho podporu a vyjádřil naději, že Japonsko čeká mírová budoucnost. „Společně s císařovnou doufám z celého srdce, že nová éra Reiwa, která ve středu začne, bude obdobím míru a prosperity, a modlím se za mír a štěstí naší země a lidí celého světa,“ prohlásil.
Slavnost se uskutečnila v jednom ze sálů císařského paláce v Tokiu, kam komoří přinesli státní a císařskou pečeť a také dva z takzvaných tří posvátných pokladů Japonska, meč kusanagi no curugi a klenot jasakani no magatama, které ještě společně se zrcadlem jata no kagami představují symboly panovnické moci. O jejich podobě a původu není nic přesně známo, protože přístup k nim má pouze japonský císař a několik vybraných šintoistických kněží a i při korunovaci jsou ukryté ve schránkách.
Nový císař na trůn usedne ve středu
Formálně zůstane Akihito panovníkem až do úterní půlnoci, kdy zároveň skončí éra Heisei neboli „všudypřítomný mír“. Ve středu na trůn usedne nový císař, dosavadní korunní princ Naruhito, a Japonsko tak vstoupí do nové éry Reiwa. Středečního obřadu se nesmí zúčastnit žádná z žen císařské rodiny.
Název Reiwa, který bude používán pouze pro označení éry příštího císaře, se v japonštině skládá z dvojice znaků rei a wa. Japonské velvyslanectví v Praze v souvislosti s názvem nové éry upozornilo, že první znak rei znamená „krásný“, druhý znak wa je pak „harmonie“. V jejich spojení ve slově Reiwa je skryt význam „harmonicky krásné spojení lidských srdcí dá vzkvétat kultuře“.
Co čekat od nastupujícího Naruhita?
Tak jako jeho otec, i nastupující císař Naruhito se oženil s „obyčejnou ženou“. A japanologové předpovídají, že svého otce bude následovat i v dalších aspektech – zejména v tom, že se bude snažit přibližovat japonskému lidu a zároveň bude veřejně kriticky hodnotit válečné činy, kterých se Japonsko dopustilo v minulém století.
„Na rozdíl od svého otce má nastupující císař Naruhito poměrně velký mezinárodní přesah. Studoval v Oxfordu na Merton College a dá se očekávat, že těchto svých zahraničních kontaktů a zkušeností využije k tomu, aby více zviditelnil Japonsko v mezinárodním kontextu,“ říká Jan Sýkora, vedoucí japonských studií na Filozofické fakultě UK. Dodává, že Naruhito se vášnivě věnuje také ekologickým tématům.
