Článek
Ozova díla byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků včetně češtiny. Jako řešení sporu mezi Izraelem a Palestinou navrhoval vznik dvou států. Pro tento postoj jej někteří považovali za zrádce. Toto označení, jak řekl, nosil jako „odznak odvahy“, připomněl zpravodajský server BBC.
„Můj milovaný otec právě zemřel na rakovinu. Nemoc měla rychlý průběh. Zemřel v poklidu ve spánku, obklopen těmi, kteří ho milují," napsala na Twitteru spisovatelova dcera. „Respektujte prosím naše soukromí. Na telefonáty nebudu reagovat. Díky těm, kteří ho měli rádi,“ dodala.
My beloved father, Amos Oz, a wonderful family man, an author, a man of peace and moderation, died today peacefully after a short battle with cancer. He was surrounded by his lovers and knew it to the end.
— Fania Oz-Salzberger פניה עוז-זלצברגר (@faniaoz) December 28, 2018
May his good legacy continue to amend the world.
Jeruzalémský rodák je autorem více než třiceti prozaických knih (románů, sbírek povídek či textů pro děti), ale i mnoha stovek esejů a článků na politická témata, která vycházela v izraelském i zahraničním tisku. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, například Izraelskou cenu za literaturu či Mírovou cenu německých knihkupců.
„Amos Oz ve svých politicky angažovaných dílech vykresluje živý obraz izraelské společnosti se všemi jejími odstíny. Zachycuje různorodost hlasů, které v izraelském státě zaznívají," odůvodnila tehdy porota Mírové ceny německých knihkupců své rozhodnutí.
Oz se narodil jako Amos Klausner v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Uznávaný intelektuál na vlastní kůži zažil dvě arabsko-izraelské války a z této zkušenosti vyplývá i jeho návrh kompromisního teritoriálního vypořádání s Palestinci, napsala agentura Reuters.
„Nemůžeme být jednou šťastnou rodinou, protože nejsme šťastní a nejsme jedna rodina. Jsme dvě nešťastné rodiny. Musíme dům rozdělit na dva menší sousedící byty," řekl Oz letos v rozhovoru s Deutsche Welle u příležitosti 70. výročí vzniku Izraele.
Oz strávil přes třicet let v kibucu, kam odešel v 15 letech poté, co jeho matka spáchala sebevraždu. Kibuc ho vyslal studovat filozofii a literaturu na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Poté se do něj vrátil a napsal zde svůj první román.
Do Prahy zavítal čtyřikrát, naposledy v roce 2013, kdy převzal mezinárodní literární Cenu Franze Kafky. V témže roce mu česky vyšla povídková kniha Scény z venkovského života, znepokojivý portrét izraelské venkovské komunity. Předtím byl v Praze v letech 1994, 2003 a 2009.
Českým čtenářům se představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Česky vyšly i další romány, Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, který napsal napsal v kibucu a byl zfilmován. V českém překladu dále vyšel výběr esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika a soubor dvou novel pod názvem Až do smrti. Naposledy se na pultech českých knihkupectví objevil před dvěma lety román Jidáš.
Jeho rozsáhlou vzpomínkovou prózu Příběh o lásce a tmě přenesla na filmové plátno ve svém prvním celovečerním filmu jako režisérka a scenáristka americká herečka Natalie Portmanová, která se také narodila v Jeruzalémě.
Českého překladu předlohy se zhostil Michael Žantovský, který byl v letech 2004 až 2009 českým velvyslancem v Izraeli. „Nad knihou jsem strávil tři roky. Nikdy bych ji normálně nepřekládal, protože nemluvím tak dobře hebrejsky, ale když jsem si ji poprvé přečetl, zapůsobila na mě tak mocně, že jsem ho poprosil o dovolení knihu přeložit i s mými nedokonalostmi v hebrejštině,“ řekl tehdy ČTK Žantovský.
„Byl to příběh lásky a světla a nyní velké temnoty," komentoval Ozův odchod izraelský prezident Reuven Rivlin. „Odpočívej v pokoji, drahý Amosi. Přinesl jsi nám velké potěšení,“ dodal. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emmanuel Nahšon označil Ozův skon za „ztrátu pro všechny a pro celý svět“.
