Článek
„Hrozba třetí vlny v Africe je skutečná a roste. Naše priorita je jasná – je zásadní, abychom rychle dopravili vakcíny Afričanům, u kterých je riziko vážného průběhu nebo úmrtí na nemoc covid-19,“ varoval Matshidiso Moeti, ředitel africké sekce při WHO.
Zhoršení epidemiologické situace hlásí nejméně čtrnáct afrických zemí, v osmi z nich úřady zaznamenaly 30procentní nárůst případů, informuje britský deník The Guardian. Dodávky vakcín do Afriky se ale v posledních dnech téměř zastavily.
„Zatímco jiné země naočkovaly všechny rizikové skupiny a uvažují o vakcinaci dětí, africké státy nejsou schopny včas podat ani druhou dávku těm nejrizikovějším pacientům,“ dodal Moeti. V Africe, která má zhruba 1,2 miliardy obyvatel, bylo zatím podáno jen 50 milionů dávek.
Mezi tamními odborníky panují značné obavy, že se na kontinentu zopakuje indický, nebo ještě horší, scénář. Řada afrických zemí má přitom méně vyvinutý zdravotnický systém než Indie.
Kontinent zatím zaznamenal téměř 5 milionů potvrzených případů a přes 130 tisíc úmrtí souvisejících s nemocí covid-19. Podobně jako v Indii přetrvávají i zde dohady o tom, že skutečný počet nakažených i zemřelých převyšuje oficiální statistiky.
Mezinárodní iniciativa COVAX, která zajišťuje dodávky vakcín chudším zemím, Africe zatím dodala menší počet dávek, než v jaký doufala. Očkování úspěšně skupují bohatší státy a indický výrobce látky AstraZeneca nestíhá uspokojovat poptávku v Indii.
Burkina Faso, která má 20 milionů obyvatel, z COVAXu tento týden obdržela jen 115 tisíc dávek. Rwanda a Togo dostaly 100 tisíc dávek od společnosti Pfizer. V Zimbabwe pravděpodobně došly zásoby čínské vakcíny Sinovac, protože očkovací centra musí odmítat zájemce k očkování.
Zvýšený počet případů hlásí Angola, Namibie či Demokratická republika Kongo, kde je mezi zemřelými na covid-19 i 32 členů tamního parlamentu a několik poradců prezidenta země Félixe Tshisekediho.
V Jihoafrické republice, která je nejrozvinutější zemí subsaharské Afriky, přibývá nemocných i zemřelých. Země navíc bojuje s nedostatkem vakcín. Očkování od společnosti Johnson & Johnson, které si objednala, nedorazilo včas kvůli zpoždění ze strany dodavatele. Alespoň jednu dávku tak zatím nedostal ani jeden ze čtyřiceti obyvatel Jihoafrické republiky.
V Tanzanii, Burundi, Čadu a Eritrei očkovací kampaně ještě ani nezačaly. Na Seychelách, které jsou nejproočkovanější zemí Afriky, rovněž přibývá nakažených a není jasné proč. Spekuluje se, že je to buď nízkou účinností čínské vakcíny Sinopharm, nebo novými a nakažlivějšími mutacemi.
Uganda, která zatím obdržela jen třetinu ze 3 milionů vakcíny slíbených z programu COVAX, minulý týden zaznamenala 131procentní nárůst nakažených. Největší ohniska jsou na ugandských školách, přibývá ale i nakažených zdravotníků. Prezident Yoweri Museveni proto nařídil školy na 6 týdnů uzavřít a zpřísnil noční zákaz vycházení. Jednotky intenzivní péče se i tak neúprosně zaplňují. Při televizním projevu k národu varoval, že v nemocnicích možná brzy dojdou lůžka i zásoby kyslíku.
Nedostatečná lékařská infrastruktura a neustálá hrozba vyčerpání zásob je v Africe téměř univerzální. Podle průzkumu WHO z minulého měsíce je v mnoha afrických zemích hrubý nedostatek personálu i vybavení, které je k péči o vážně nemocné pacienty s covidem-19 zásadní.
Většina z 23 zemí, které WHO zkoumala, nemá ani jedno lůžko na JIPce na 100 tisíc obyvatel. Jen třetina z těchto zemí vlastní plicní ventilátory. Pro srovnání – v bohatých zemích, jako je Německo či USA, mají více než 25 lůžek na jednotkách intenzivní péče na 100 tisíc obyvatel. „Léčba je poslední obrannou linií, kterou nesmíme nechat prolomit,“ zdůraznil ředitel africké sekce při WHO.
Analytici předpovídají, že celý kontinent kvůli pandemii navíc zchudne a vrátí ho to několik let dozadu. A to i přesto, že by ho v roce 2021 mělo čekat období hospodářského růstu.
