Článek
Téměř dvě třetiny světových miliardářů si během pandemie polepšily, podle veřejně dostupných informací vzrostlo dohromady jejich jmění až o 20 procent.
Vyrovnávání se s následky pandemie covidu-19 však přináší mnoho společenských výzev, jež nastřádané finance ohrožují. Světové vlády se snaží vyrovnat s narůstajícími dluhy a občanskými nepokoji. Vzrůstají tedy požadavky na vyšší danění bohatých, jejichž peníze by s výzvami mohly pomoct.
Z rozhovorů s agenturou Reuters vyplývá, že někteří miliardáři proto nyní jednají se svými poradci o tom, jak své jmění udržet a upevnit. Volí k tomu různé taktiky – od zakládání svěřenských fondů přes filantropickou činnosti po přesídlení do zemí s nižšími daněmi.
Svěřování majetku
Ve Spojených státech se mnoho bohatých rozhodlo využít možnost svěřenských fondů, které by jim dovolily předat nezdaněné finance potomkům nebo dalším příbuzným.
„V posledním čtvrtletí loňského roku jsme zaznamenali nárůst počtu a následného financování svěřenských fondů,“ uvedla Alvina Loová, šéfka investiční strategie ve společnosti Wilmington Trust. „Drtivá většina našich klientů zvolila přístup počkat na výsledek listopadové prezidentské volby. Poté se zakládání fondů rozběhlo,“ dodala.
Svěřenské fondy ve Spojených státech nepodléhají danění, pokud nepřekročí hranici 11,7 milionu dolarů na beneficienta. Prezident Joe Biden ovšem v rámci své prezidentské kampaně navrhl snížit tuto hranici na 3,5 milionu dolarů.
Do svěřenských fondů lze díky momentálně nízkým úrokovým sazbám také jednodušeji přesouvat i další majetky, například celé podniky. Jejich ocenění, nyní snížené pandemií, může bohatým v budoucnu ušetřit na daních další miliony.
Hledání rájů
Jiní podnikají pro ochranu svého jmění mnohem drsnější kroky, například přestěhováním do zemí s daňovými politikami, které jsou pro bohaté příznivější.
„Říkají si: vidíme, že svět nevyhnutelně spěje k stále větší transparentnosti a že nemá smysl proti tomuto trendu bojovat,“ uvedl Babak Dastmaltschi, vedoucí stratég divize mezinárodní správy majetku v bance Credit Suisse. „Tak si najdeme vhodné, mezinárodně uznávané a transparentní jurisdikce a zavedeme své struktury tam,“ dodal.
Mezi nejpopulárnější území patří v tomto ohledu Švýcarsko, Lucembursko a Singapur.
Obzvlášť pak mladší příslušníci bohatých rodin z rozvojových zemí projevují obavy z občanských nepokojů, ke kterým může vést přetížení veřejných služeb. Hledají proto příležitosti v zahraničí.
Daňoví poradci ve Spojených státech zaznamenali přesun svých ultrabohatých klientů do letních sídel, původně ve snaze uniknout městským dopadům pandemie. Mnoho z nich ale ve svých druhých domovech, například v rekreační oblastí The Hamptons, zůstalo dlouhodoběji právě díky tamním nízkým daním.
Dávání zpět
Ne pro všechny miliardáře je ale prioritou zmírnit dopady vyšších daní na své osobní finance. Vlivem pandemie se mnoho z nich také začalo zajímat o téma společenské nerovnosti.
„V rodinách, se kterými vedeme rozhovory, došlo k zásadnímu posunu ohledně vnímání sociálních nerovností,“ uvedla Judy Spalthoffová, vedoucí poradkyně americké divize banky UBS. „Rodiny svou situaci reflektují, říkají si ‚Ano, pracovali jsme tvrdě a dosáhli jsme úspěchu, ale nebuďme slepí vůči světu kolem nás. Vystupme z naší bubliny‘,“ dodala.
Mnoho bohatých rodin tedy začíná provozovat filantropickou činnost. V rámci spolupráce s bankou UBS se kupříkladu začleňují k nadaci Optimus, která směřuje finance do globální iniciativy Action Against Hunger.
Ovšem podle některých nebude stačit v boji s nerovnostmi ani to.
„Nyní žijeme v situaci, kdy miliardáři často platí nižší daně z příjmů než běžní pracovníci,“ uvedl milionář Gary Stevenson, bývalý zaměstnanec Citibank. „Zvýšit tyto daně ale nebude pro odstranění problémů dostatečné. Bude třeba zavést daň z majetku,“ dodal.
