Článek
Tato data už jsou z tohoto týdne známá: V roce 2020 zemřelo v Česku nejvíc lidí od konce druhé světové války. Statistici ohlásili přes 129 tisíc úmrtí, o více než 17 tisíc víc než v předešlém roce. Odborníci za tím jednoznačně vidí onemocnění covid-19. Ministerstvo zdravotnictví však uvádí „jen“ 12 tisíc zemřelých s covidem-19 do konce roku 2020.
Důvody úmrtí dalších pěti tisíc lidí, kteří vytváří rozdíl mezi daty a dovršují takzvaný mortality exces – tedy nárůst počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru – se snaží experti rozklíčovat.
Podle Tomáše Vojtíška z Ústavu soudního lékařství FN u svaté Anny v Brně a LF MU i v této „šedé“ zóně pravděpodobně hraje roli pandemie koronaviru. A hodně záleží na tom, kde člověk zemře.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) umírají ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče dvě třetiny lidí, ostatní mimo nemocnice. Asi u desetiny celkového počtu zemřelých zjišťují přesnou příčinu úmrtí soudní lékaři – hlavně u náhlých nebo násilných smrtí. „Ale u části mimonemocničních úmrtí pitva provedena není a tady platí předpoklad, že část těchto osob zemře po nákaze virem SARS-CoV-2, a podílí se tedy na zjištěném mortality excesu,“ popsal soudní lékař.
Právě mimo nemocnice podle něj platí největší riziko nejasné diagnózy. „Často to mohou být lidé zemřelí doma nebo v domově důchodců, u nichž se předpokládá, že zemřeli přirozenou smrtí. Může to vypadat jako běžné úmrtí na stáří, přičemž mohlo být uspíšené covidem-19, který se na smrti podílel. A pokud takový zemřelý nebyl testovaný, ve statistikách se to neprojeví,“ uvedl soudní lékař.
Pitvá se asi jen každý desátý zemřelý
Brněnský ústav už loni v listopadu upozornil, že při vlnách epidemie přibývá lidí, kteří umírají náhle doma nebo v práci. Pitvě na soudním lékařství je v Česku podroben přibližně každý desátý zemřelý. „Na soudním lékařství je diagnóza velmi přesná. Při vrcholící vlně koronaviru loni na podzim měl každý čtvrtý náhle zemřelý koronavirus,“ uvedl Vojtíšek. Tři čtvrtiny z nich zemřely kvůli akutnímu zápalu plic, další část kvůli plicní tromboembolii, která souvisela s nákazou. Jen u desetiny případů nebyla souvislost s covidem-19 zřejmá.
Podle Vojtíška svědčí i poznatky kolegů o tom, že přibývající počet pitev přímo koreluje s aktuálními ohnisky nákazy v krajích. „Pokud platí, že má třeba jižní Morava špatná epidemická čísla a nakažených výrazně přibude, poznáme to i u nás v ústavu,“ potvrdil Vojtíšek.
Demografka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že souvislost je prokazatelná. „Týdenní vyšší počty zemřelých jasně korelují jak s počty zemřelých na covid-19, tak se zemřelými na jiné příčiny,“ řekla pro ČTK. Na vyšším čísle úmrtí se koronavirus podle ní podepsal ze 70 procent. Za nárůstem stojí také předčasná úmrtí na nádory a nemoci srdce a cév, která nemusela nastat. Lidé totiž často odkládají preventivní péči nebo se obávají návštěvy lékaře a špatně vyhodnotí zdravotní riziko.
Jihomoravský koordinátor intenzivní péče Vladimír Šrámek nemá pochyby o tom, že pandemie počty zemřelých zvyšuje. „Je to mimořádná situace. Bojujeme s těžkou formou virového onemocnění plic. Nese vyšší nemocnost a mortalitu, než kdyby tady ta epidemie nebyla,“ sdělil.
Podle něj nemá smysl příliš řešit, zda někdo zemřel přímo na covid-19, nebo jej měl jako doprovodné onemocnění. „Je to někdy umělé rozdělování problému, který jednoznačně nadefinovat nejde. Jen 30 procent pacientů s covidem-19 skutečně nemá další doprovodná onemocnění. Pokud vím, tak se to snaží národní koordinátor profesor Vladimír Černý s vedením ÚZIS z těch dat zpětně zanalyzovat, ale to je vždycky zatížené určitou chybou. Můžete se snažit rozkrýt ten problém, ale nikdy to nebude zcela přesné,“ doplnil.
„Je akademická otázka, v jaké procentuální míře se nákaza koronavirem na úmrtí podílela, respektive o jakou dobu smrt uspíšila. Ale z medicínské podstaty za nárůstem celkového počtu zemřelých covid-19 stojí,“ dodal Vojtíšek.
ÚZIS v listopadu zveřejnil analýzu, podle níž v první půli loňského roku zemřela bezprostředně na covid-19 jen pětina nakažených. Na většině zemřelých se však koronavirus podepsal. Statistici slíbili další přesnější data na přelom letošního ledna a února. „Zatím nejsou k dispozici,“ uvedla mluvčí ústavu Lenka Svobodová.
Analýza první půle roku 2020 vychází ze zpětného hodnocení dokumentů o příčinách úmrtí. Výsledky odborníci původně slibovali ještě během léta.
Vláda už dříve čelila kritice, že jsou statistiky zemřelých s onemocněním covid-19 nepřesné. Ministerstvo zdravotnictví chce data přehodnotit. Rozliší celkové počty zemřelých s covidem-19 a úmrtí v důsledku covidu-19 vyhodnocených dle Listu o prohlídce zemřelého, jež budou zohledňovat příčiny smrti. Statistiku úmrtí prověří speciální pracovní skupina, kterou povede nový náměstek a koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý.
