Článek
Nevhodný a nespravedlivý. Tak zhodnotila celosvětový plán na ukončení odlesňování indonéská ministryně životního prostředí Siti Nurbaya Bakarová. Dohoda vznikla na probíhající klimatické konferenci v Glasgow a více než stovka států se jejím prostřednictvím upsala k zastavení kácení stromů v průmyslovém měřítku za méně než deset let.
Podle Bakarové existuje několik způsobů, jak odlesňování definovat, a Indonésie by neměla slibovat něco, co nemůže udělat. Prioritou je prý pro zemi rozvoj, a pokud jde o lesy, je potřeba je v určitý moment vykácet například kvůli stavbě nových silnic. Některé lesy pak bude nutné narušit také kvůli pěstování potravinářských plodin.
„Masivní rozvoj, který probíhá za éry prezidenta Jokowiho, se nesmí zastavit ve jménu uhlíkových emisí nebo ve jménu odlesňování,“ cituje britský list The Guardian ministryni. Zkratkou Jokowi Bakarová odkázala na indonéského prezidenta Joka Widoda. Zemi by nicméně právě z těchto důvodů nemělo světové společenství nutit k nulovému odlesňování.
Náměstek indonéského ministra zahraničí Mahendra Siregar však ve čtvrtek popřel, že by nulové odlesňování bylo součástí závazku. Podle něj jde totiž pouze o příslib zamezení čisté ztráty zalesněné půdy. V Indonésii se nachází třetí největší oblast deštného pralesa na světě. Kvůli nekontrolovatelnému odlesňování nelegálních těžařů ale země značnou část lesů ztratila.
Indonésie si ohledně odlesňování nedávno sama stanovila ambiciózní cíle, včetně snížení jeho míry na polovinu v průběhu příštích tří dekád. Do roku 2050 také plánuje opětovně zalesnit 26,2 milionu akrů půdy. Už v loňském roce navíc v zemi došlo k nejnižší míře kácení stromů od 90. let.
Podepsáním deklarace v Glasgow se země zavázaly společně pracovat na zastavení a zvrácení ztráty lesů a degradace půdy k roku 2030. Zároveň pak také mají zajistit udržitelný rozvoj a podporovat inkluzivní transformaci venkova. Podle britského premiéra Borise Johnsona je dohoda klíčová pro omezení nárůstu teploty Země o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře.
„To, s čím přišla indonéská vláda, chápu tak, že chtějí být schopni pokračovat v legální těžbě dřeva a zemědělství, aby podpořili svůj ekonomický rozvoj,“ sdělil mluvčí britského předsedy vlády. „Bylo by to v souladu se závazkem, země se totiž zavázaly ukončit čisté odlesňování a zajistit, že jakýkoliv ztracený les bude udržitelným způsobem nahrazen.“
I přesto však slova indonéské ministryně pobouřila některé ekologické aktivisty. Například Kiki Taufik z pobočky organizace Greenpeace v Indonésii se nechal slyšet, že ministryně životního prostředí podporuje rozsáhlé projekty, které mají zjevný potenciál pro zničení životního prostředí. „Pokud nepodnikneme okamžitá a zásadní opatření k zastavení odlesňování, nemůžeme dosáhnout našich skromných cílů v oblasti snižování emisí.“
Přestože míra odlesňování v zemi od roku 2015 výrazně zpomalila, rozsáhlé indonéské lesy se i nadále zmenšují. Podle Global Forest Watch měla Indonésie v roce 2001 93,8 milionu hektarů primárních lesů, tedy pralesů, které nebyly ve značné míře narušeny lidskou činností. Šlo o více než 50 % rozlohy země, do roku 2020 se však tato plocha zmenšila přibližně o 10 %.
