Článek
Fungování České republiky je podle výroční zprávy NKÚ tristní. Stát nedokáže správně reagovat na dynamické změny ve společnosti, i když má dost peněz, hospodaří neefektivně, nezvládá digitalizaci, zjednodušení daní ani zlepšení dopravy.
„Máme mnoho problémů, se kterými se stát neumí dlouhodobě vypořádat. Se zprávou NKÚ souhlasím,“ hodnotí v Duelu kritiku kontrolorů senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty).
Nejvyšší kontrolní úřad je podle něj nezávislý auditor státu. „U mnoha politiků dochází k nepochopení funkce NKÚ. Dává nezávislý pohled na to, jak funguje vláda a jí podřízené orgány. Vláda nemá kritéria, podle kterých by zpětně ohodnotila svá rozhodnutí. Začne třeba utrácet peníze ve velkém, ale nemá kritéria, podle kterých by za tři roky vyhodnotila, jak se rozhodnutí podařilo splnit,“ vysvětluje bývalý náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit.
Anketa
Wagenknecht tak komentuje prohlášení premiéra Andreje Babiš, který obvinil prezidenta NKÚ Miloslava Kalu, že zprávou zasahuje do politického boje. „My určitě s tou zprávou máme zásadní problém a vůbec nechápu, jak tenhle úřad funguje, když to používá opozice na útoky na stávající vládu,“ prohlásil Babiš před svým čtvrtečním odletem na setkání premiérů zemí visegrádské čtyřky a Japonska.
Předseda vlády tak nebyl ve Sněmovně, kde část opozice chtěla na mimořádné schůzi probrat mimo jiné právě zprávu NKÚ. Vládní většina ale schválení programu mimořádné schůze zabránila.
Vybrané kritické body z výroční zprávy NKÚ.
Místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) míní, že NKÚ v několika částech své kritiky překračuje mantinely. „Komentovat některá politická rozhodnutí není na místě. Ale trochu se divím, že premiér Babiš na tu zprávu reagoval tak popudlivě.“
Příliš papírování a žádné úlevy pro firmy
NKÚ mimo jiné kritizoval narůstající administrativu pro podnikatele. Aby firmy splnily daňové povinnosti, potřebují celých 230 hodin ročně. To je o 40 procent víc času, než činí průměr zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu.
Třeba kontrolní hlášení byrokratické zatížení podnikatelů ještě zvýšilo. Přestože je elektronické, doba pro administraci povinností plátců DPH kvůli němu narostla o 14 hodin.
„Stát chce po podnikatelích, aby se efektivně vybíraly daně a aby je efektivně kontroloval. Ale nakonec zátěž spojená s kontrolou dopadne na ty podnikatele, kteří daně platí. To je špatně nastavený systém,“ kritizuje Wagenknecht.
Časová náročnost plnění daňových povinností vůči státu.
Podle Štěcha stát nastavil prostředí, ve kterém je mnoho výjimek, které třeba daňový systém zbytečně komplikují.
„Zátěž podnikatelů je neúměrná. Je potřeba ji odstranit. Ale v Česku se možná o něco víc podvádělo než v jiných zemích. Znám třeba mnoho podnikatelů, kteří EET vítali, protože si nedovolili podvádět, a byli v nevýhodě vůči těm, kteří nedodržovali pravidla,“ říká místopředseda Senátu.
Opakovaně se NKÚ opřel do nekoncepční a pomalé výstavby infrastruktury. Kvůli dlouhodobé kritice opouští ke konci měsíce úřad ministr dopravy Dan Ťok, kterého nahradí Vladimír Kremlík. Právě výstavba dálnic byla prioritou vládnoucího hnutí ANO.
Zatímco v některých sousedních zemích trvá příprava výstavby infrastrukturních staveb pět let, v Česku je to i 13 a více let. „Investoři se potýkají s množstvím nekoordinovaných právních předpisů,“ míní NKÚ.
Podle Štěcha je v současné době ale největší problém nedostatek stavebních kapacit a vláda by měla investovat především do budování klíčové infrastruktury a bydlení.
Chybí sociální bydlení
I u bytové politiky by stát měl podle NKÚ lépe plnit svou roli a definovat sociální bydlení. Do podpory bydlení v letech 1997 až 2017 investoval 232 miliard korun, přesto NKÚ zjistil, že v některých oblastech se situace zhoršovala. Roste například počet sociálně vyloučených lokalit i počet obyvatel v nich.
„Vláda nemá koncepci. Pouze hasí problémy a neřeší preventivní kroky, aby sociálně slabé lidi ochránila,“ míní Wagenknecht.
