Nedotknutelný saúdský princ. Vraždu Chášakdžího nařídil, USA ho nepotrestají

„Je důležité, aby byl korunní princ, který nařídil brutální vraždu nevinného člověka, bez odkladů potrestán,“ napsala v pondělí na Twitteru Hatice Cengizová, snoubenka saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Ten byl zavražděn 2. října 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, kam si zašel vyřídit doklady před svatbou.

O tom, že vraždu nařídil, nebo minimálně schválil saúdský de facto vládce Muhammad bin Salmán (známý také pod zkratkou MBS), pochyboval jen málokdo. Chášakdží, který přispíval do deníku The Washington Post a na server Middle East Eye, byl ostrým kritikem jeho režimu. V pátek zveřejněná zpráva amerických tajných služeb podezření na korunního prince potvrdila: „Je nepravděpodobné, že by pomocníci zpochybňovali rozkazy Mohammada bin Salmána nebo podnikali citlivé kroky bez jeho souhlasu,“ píše se v ní.

Americké ministerstvo financí po zveřejnění zprávy oznámilo, že uvalilo sankce na několik saúdskoarabských úředníků. Jedním z nich je Ahmad Asirí, zástupce šéfa vojenských tajných služeb v době, kdy došlo k vraždě. Sankce se týkají i samotných vykonavatelů, tedy členů zvláštní jednotky známé pod názvem Tiger Squad. Vycestovat do USA nesmí podle nového zákona celkem 76 Saúdů.

Muže, který podle amerických zpravodajců vraždu nařídil, či alespoň schválil, se však sankce netýkají. Ministr zahraničí Anthony Blinken to vysvětlil tím, že USA nechtějí narušit nynější dobré vztahy se Saúdskou Arábií. Za to ale Bidenova administrativa sklidila ostrou kritiku nejen od lidskoprávních organizací, ale i od některých politiků Demokratické strany.

„Skutečnost, že USA potrestaly tolik spolupracovníků MBS, ale ne jeho, vysílá strašlivou zprávu: Čím výše ve vládě jste, tím větší je pravděpodobnost, že můžete beztrestně páchat zločiny,“ citoval server Middle East Eye Andreu Prasowou, zástupkyni ředitele organizace Human Rights Watch. Rozhodnutí Bidenovy administrativy v této věci podle ní podrývá důvěryhodnost Spojených států. Prasowá také připomněla chování korunního prince ve válce v Jemenu – Saúdská Arábie tam podle OSN páchá válečné zločiny – i zásahy saúdských bezpečnostních složek proti odpůrcům režimu a útoky na disidenty pobývající v jiných zemích.

Sankce namířené přímo proti MBS požadují i někteří kongresmani. Demokratka Ilhan Omarová označila vydání zprávy za zlom ve vztazích mezi Saúdskou Arábií a USA. „To, co již bylo zřejmé, je nyní nezpochybnitelné: MBS a saúdský režim jsou přímo zodpovědní za vraždu novináře Džamála Chášakdžího a musí za ně nést odpovědnost,“ píše se v jejím prohlášení. Omarová předloží podle svých slov návrh zákona, kterým bude potrestán samotný korunní princ. Kongresmanka také protestovala proti tomu, že USA stále dodávají Rijádu zbraně, s tím, že Saúdové pomocí nich porušují lidská práva po celém světě.

Saúdskoarabské úřady označily zprávu tajných služeb za „falešnou a nepřijatelnou“. Rijádu se už zastaly okolní státy včetně Kataru, který byl v posledních letech se Saúdy ve sporu a čelil dlouhé blokádě. Letos se však oba státy usmířily.

Režim vedený korunním princem nejdříve vraždu zapíral a v prvních dvou dnech po zmizení novináře trval na tom, že se v budově konzulátu nic nestalo. Později přiznal zabití s tím, že šlo o chybu agentů, kteří Chášakdžího vyslýchali. Sám MBS připustil politickou odpovědnost za smrt svého kritika, odmítl ale, že by jeho vraždu nařídil či schválil.

Nový americký prezident sice už naznačil, že se Saúdskou Arábií přehodnotí vztahy, sankce proti MBS ale nepřišly. Po následné kritice musela mluvčí Bílého domu Jen Psakiová vysvětlovat, že USA ještě nikdy neuvalily sankce přímo na lídra nějaké země, a to ani v případě, že s ní nemají Spojené státy diplomatické vztahy.

Kromě otázky sankcí roste i volání po zákazu vývozu zbraní do Saúdské Arábie. Kromě USA řeší tuto otázku i další země – například britskou vládu k tomu vyzvala organizace Oxfam. Itálie už vývoz zbraní do Rijádu zastavila.

Saúdský režim je přitom podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru, který monitoruje obchod se zbraněmi, největší dovozce zbraní na světě. Zbraně potřebuje mimo jiné k válce v Jemenu, která je proxy konfliktem mezi Saúdskou Arábií a šíitským Íránem.

Navzdory bezpodmínečné podpoře Donalda Trumpa se Saúdům nepodařilo válku v nejchudším arabském státě rozhodnout a krvavý konflikt stále pokračuje. Podle OSN se válečných zločinů i zločinů proti lidskosti dopouštějí obě strany – jak Saúdy vedená koalice, tak i šíitští povstalci Hútiové podporovaní Teheránem. OSN pravidelně upozorňuje na to, že Jemen představuje největší humanitární krizi současnosti a že v zemi hrozí hladomor milionům lidí.