Hlavní obsah

Nedotknutelné doteky, o které nikdo nestojí

Foto: ČTK / Seznam Zprávy, ČTK

Sahá-li někdo ženě bez jejího souhlasu na pozadí, nemá vůbec smysl se ptát, zda jde o sexuální obtěžování.

Článek

Na skandálu slovenského herce Maroše Kramára, který přímo před kamerou osahával maskérku, je smutné, jak opatrně k němu někteří novináři přistupují.

Když slovenská televize JOJ odvysílala epizodu zábavné show, v níž se herec Maroš Kramár ostentativně dotkl pozadí maskérky, která k němu byla otočená zády, šlo bezesporu o velkou a těžko omluvitelnou chybu jak známého baviče, tak i komerční stanice. Vedení televize si totiž závažnost aféry uvědomilo až po vlně ostré kritiky.

Umělec se poté – ve snaze shodit ze sebe nános vlastní viny – začal vysmívat všem, které to rozezlilo. Definitivně stvrdil své ubohé chování, když veřejně vzkázal, že ho „různé úvahy a zhrzené ženy, které jsou nešťastné, protože na ně nikdo nesahá, absolutně nezajímají“.

Ještě smutnější než selhání jednoho nechápavého muže a slovenské televizní stanice je ale přístup některých novinářů k této kauze. Mnozí z nich začali používat natolik opatrný slovník, až by se z jejich textů mohlo zdát, že je Maroš Kramár a jeho „lascivní dotek“ nedotknutelný.

Stejně nepochopitelné jako zasahování do integrity druhé osoby je i rozhodnutí jedné české redakce položit svým čtenářům v anketě otázku, zda podle nich bylo Kramárovo osahávání před televizními kamerami sexuálním obtěžováním, či nikoli. Jako by snad šlo o zpochybnitelnou záležitost a média neměla žádnou zodpovědnost za blbost.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv.

Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.

Před pár lety jsem z novinářské pozice také žádala čtenáře o součinnost. A to skrze anonymní dotazník, který měl sloužit jako prostředek pro sdílení osobních zkušeností se sexuálním obtěžováním v jakékoli podobě. Nejprve jsem se bála, jestli to není příliš troufalé a invazivní. Nakonec jsem ale pochopila, že taková výzva nebyla špatným rozhodnutím. Odpovědi jednoznačně implikovaly, že je sexuální obtěžování zoufale málo otevíraným tématem a že společnost nutně potřebuje osvětu.

Výpovědi, které jsem tehdy nashromáždila, byly silné a současně velmi otřesné. Zarazily mě dvě věci. Jednak v jaké míře se respondenti s nevyžádaným jednáním od druhého člověka setkali, zadruhé kolik odpovědí od žen i mužů jsem tehdy dostala. Rozhodně nešlo o zhrzené osoby, které marně touží po doteku, ale o ženy a muže různého věku, povahy, profese, zájmů i vyznání s bolavými zážitky.

Navzdory tomu, že v zavádějící anketě s otázkou „Šlo podle vás o sexuální obtěžování?“ více než 90 procent zúčastněných odpovědělo negativně, odpověď je jednoduchá. Jistěže šlo.

Doporučované