Článek
Čtvrtina dotázaných uvedla, že sleduje více než pětiprocentní ztráty ze zisku plynoucí z nedostatečných schopností najímané pracovní síly. Nejvíce chybí technici, obchodníci a inženýři.
Odborník PwC na podnikání a soukromé firmy v regionu střední a východní Evropy Peter Englisch předpokládá, že se skutečné ztráty, plynoucí z nedostatečných schopností a znalostí současných zaměstnanců, projeví až v budoucnu. „Nedostatečně talentovaní zaměstnanci brzdí budoucí vývoj firem. Nedovolují vedení, aby si uvědomilo skutečný potenciál podniku. Problém v regionu střední a východní Evropy navíc umocňuje přísná imigrační politika a zároveň tendence kvalifikované domácí pracovní síly hledat lépe hodnocené uplatnění v zemích západní Evropy a v Rusku,“ uvedl Englisch.
Do zemí střední a východní Evropy přichází ve srovnání se Západem a Skandinávií až o polovinu méně obyvatel z cizích zemí. Podle dat Eurostatu v roce 2017 připadalo na 1 000 obyvatel Švédska 16,4 imigranta, v Německu 12,5, zatímco v ČR 6,1 a na Slovensku, kde bylo monitorováno vůbec nejméně příchozích osob, dokonce 1,4 imigranta. Situace na trhu práce podle průzkumu znervózňuje 89 procent šéfů firem ve střední a východní Evropě. Hůře je na tom jen Japonsko s 95 procenty.
Za klíčový nedostatek, který chybějící kvalifikovaná pracovní síla způsobuje, považuje většina manažerů nedostatečné využití inovačního potenciálu své firmy a digitalizace. Téměř 64 procent respondentů průzkumu si uvědomuje, že digitalizace zásadně ovlivní životaschopnost jejich byznysu. Podle Englische o digitalizaci ale neuvažují v plném rozsahu možností, které nabízí.
Firmy tedy vnímají potenciál digitalizace, bez pracovníků s potřebnými zkušenostmi a znalostmi si ale nedokážou navrhnout její optimální strategii. „Nejžádanější cílovou skupinou náborů jsou technici, obchodníci a inženýři, což odpovídá nedostatku pracovních sil s tímto zaměřením i rostoucímu důrazu firem na využití možností digitalizace,“ dodal Englisch.
Navzdory nedostatku pracovních sil převládají u většiny manažerů pozitivní očekávání ohledně hospodářských výsledků jejich firem. V regionu střední a východní Evropy předpokládá naprostá většina z nich udržení dosavadních výnosů nebo jejich růst. Případný pokles si připouští pouze osm procent dotázaných.
V regionu jsou podle PwC vyhlídky manažerů nejvíce pozitivní ve východní Evropě. Lepší hospodářské výsledky ve srovnání s uplynulými roky předpokládá 85 procent manažerů na Ukrajině nebo 80 procent v Gruzii. Následuje Litva se 75 procenty. Na druhé straně největší míru pesimismu z dalšího vývoje zaznamenala PwC v Rusku, kde vyšší výsledky očekává pouhých 40 procent firem a jejich zhoršení si připouští 13 procent.
