Nedostatek čipů může trvat i roky. Postavit továrnu je náročné, šlo by to v Česku?

„Až teď jsme si všichni uvědomili, že čipy jsou strategické zboží, potřebujeme je ve všech oblastech průmyslu a života. V Česku bychom uměli postavit a zabezpečit špičkovou továrnu, ale je potřeba podpora politiků,“ říká Jiří Jakovenko z ČVUT.

Nedostatek čipů zmrazil na dva týdny výrobu ve Škoda Auto, na jejich nedostupnost svádí své horší čtvrtletní výsledky také Apple nebo Amazon a zásadně ovlivní třeba i nabídku elektroniky, kterou jste možná chtěli svým blízkým darovat k Vánocům.

„Důvodů aktuální nedostupnosti čipů je víc, tím hlavním je pandemie. Lidé zůstali doma a vznikla velká potřeba zařízení pro komunikaci a práci na dálku, aby vůbec mohli nějakým způsobem zajistit své povinnosti. Vznikla obrovská poptávka, která nemohla být uspokojena tím, co byly fabriky schopné vyprodukovat. Na čipy jsou fronty a největší hráči na trhu si v nich snaží zajistit ty nejlepší podmínky,“ vysvětluje docent Jiří Jakovenko z Fakulty elektrotechnické ČVUT v podcastu Stopáž.

80 % výrobních kapacit je v Asii. Největším hráčem ve výrobě čipů je Tchaj-wan, kde sídlí TSMC, nejmodernější firma na čipy na světě. Pokrývá zhruba 25 % celosvětové výroby čipů. Výrobní kapacity má také Jižní Korea, kde sídlí Samsung, Singapur a Japonsko. Evropa zajišťuje pouze kolem 5 % celosvětové výroby čipů.

„Proces výroby čipů zahrnuje i jejich návrh. V Evropě a Spojených státech jsme hodně silní naopak v této části. Čína je zatím trochu na druhé koleji, nemá zatím tak sofistikované výrobní technologie. Ale už prohlašuje, že investuje desítky miliard do technologických linek na čipy, protože si uvědomuje závislost na zbytku světa. Můžeme očekávat, že ten handicap rychle stáhne,“ dodává odborník na mikroelektroniku.

Je tedy řešením čipové krize postavit nové továrny na čipy? Jakovenko vysvětluje, že to není tak jednoduché.

„Záleží na velikosti továrny a na tom, o jak sofistikovaných čipech se bavíme. Třeba mikrokontrolér pro pračku je relativně jednoduchý, nemusí umět miliardy výpočtů za vteřinu a jeho výroba nevyžaduje tak náročné zázemí,“ říká.

„Ale tchajwanské továrny na výrobu těch nejsofistikovanějších čipů jsou v obrovských halách, které jsou srovnatelné se Škodovkou. Uvnitř jsou vyhrazené „čisté“ prostory, kde musí panovat extrémní čistota, pro výrobu tranzistorů v řádu jednotek nanometrů je nutné naprosto bezprašné prostředí. Investice do takové továrny se pohybuje v desítkách miliard dolarů a postavit ji trvá dva až tři roky. Samotný čip výrobní linkou prochází přibližně tři měsíce,“ vysvětluje Jakovenko.

Za jak dlouho by se mohla čipová krize vyřešit, není jasné. „Může to trvat půl roku, rok, ale klidně i deset let. Je potřeba si uvědomit, že nám rozvojové země bohatnou a lidé si tam také chtějí koupit zařízení, na která jsme my zvyklí. Nové továrny na čipy se sice staví, ale velice opatrně – investoři nechtějí postavit fabriky za miliardy dolarů, aby nárazově vykryli poptávku a potom byli vytíženi jen na 20 %,“ dodává odborník z ČVUT.

Jak přesně se čipy vyrábí? Mohla by v Česku vzniknout nová továrna na mikročipy? A má nějaký podíl na nedostupnosti čipů i boom kryptoměn? Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.