Článek
Nový stavební zákon, který začala v závěrečném čtení projednávat Sněmovna, by měl přinést zrychlení a zjednodušení stavebního řízení, zvýšení transparentnosti, odstranění byrokratické zátěže, jasné rozdělení práv a povinností a efektivně vymahatelné lhůty.
Zákon, jehož účinnost by podle Ministerstva pro místní rozvoj měla postupně nabíhat od poloviny roku 2023, má však mnohá „ale“, na kterých se kritici návrhu shodují. Jak vyplynulo s reakcí zástupců realitního sektoru, i přes nedostatky je však nutné novou normu přijmout.
„Musíme si přiznat, že stávající stav (před novelizací stavebního zákona, pozn. redakce) je tak špatný, že jakákoliv změna může být jen ku prospěchu věci. Věřím, že předložený návrh situaci zlepší, byť nebude zřejmě ideální,“ potvrdila pro SZ Byznys Monika Červíčková, poslankyně za ANO.
Před poslanci také přednesl své výtky předseda Pirátů Ivan Bartoš, který sdělil, že přesunutí agendy z obcí na nově navrhovaný Nejvyšší stavební úřad žádné problémy se stavebním řízením nevyřeší.
Právě to je, zdá se, největším problémem, který s sebou nový stavební zákon ponese – omezení pravomocí samospráv v oblasti územního plánování. Jednoduše řečeno poslední verze návrhu zákona předpokládá, že celá stavební správa přejde pod stát.
Kolem takzvaného institucionálního modelu zákona jsou od začátku projednávání největší spory. Zákon měl v podobě, v jaké ho poslancům předložila vláda, přinést takzvaný hybridní model a zachovat stavební úřady na obcích. Vznikl na základě loňské dohody mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem měst a obcí. Komplexní pozměňovací návrh, který schválil hospodářský výbor, však počítá s čistou státní správou.
Předseda svazu František Lukl změnu předlohy během jejího projednávání kritizoval a označil za hanebnou. Právě Svaz měst a obcí ČR (SMO) se proti projednávání nového stavebního zákona ohradil vůbec nejhlasitěji. Dokonce před několika dny navrhl odložení diskuze do dalšího volebního období. Přípravy zákona považuje za chaotické a nepřehledné.
„Odmítáme tento chaotický a nepřehledný způsob přípravy zákona, který zásadně ovlivní stavební činnost v celé republice. Takový zákon je nutno projednávat ve standardním legislativním procesu a najít shodu nejen napříč politickým spektrem, ale i mezi dalšími aktéry od stavebníků až po územně samosprávné celky,“ uvedl předseda SMO František Lukl.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za přípravu zákona odpovídá, ale považuje takové výzvy za nezodpovědné politikaření. Jako nezodpovědnou ji označil také Svaz průmyslu a dopravy, za hazard ji považuje Hospodářská komora ČR. Vláda si totiž od zákona slibuje zjednodušení a zrychlení stavebního řízení.
Výše zmíněná institucionální změna může podle Lukla způsobit destrukci a v krajním případě zastavení stavebních řízení. „Sama vláda najednou odstupuje od původního akceptovatelného návrhu a podporuje komplexní pozměňovací návrh poslance (Martina) Kolovratníka (ANO). V něm je napadrť rozbit léta dobře fungující smíšený model veřejné správy, a s tím nelze souhlasit. Nechme tedy přípravu a projednání tak zásadního zákona až na novou vládu a nově ustavenou Poslaneckou sněmovnu,“ uvedl.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) je ale co nejrychlejší přijetí nového stavebního zákona pro budoucnost země klíčové. „Všichni se přece shodli na tom, že je potřeba zákon změnit a včera bylo pozdě. Pokud neschválíme stavební zákon v tomto volebním období, budeme se brodit byrokratickým marasmem minimálně dalších pět let,“ uvedla Dostálová.
Na 80 pozměňovacích návrhů
U stavebního zákona čekají poslance desítky hlasování o pozměňovacích návrzích. K třetímu čtení se jich sešlo téměř osmdesát.
Norma má rovněž řadu kritiků z řad ochránců životního prostředí, architektů nebo památkářů. „Schválení chaotického návrhu by mělo vážné dopady na naši krajinu i chráněnou přírodu, protože závažné dopady projektů na ochranu vod, zemědělskou půdu či lesy bude ve většině případů posuzovat již jen stavební úřad,“ sdělila ČTK ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.
Podle předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Roberta Špalka je urychlení povolovacího procesu žádoucí, nesmí být však na úkor kvality. „Rychlost, s jakou vzniká tento pro náš obor zásadní zákon, ani rychlost ve stavebním řízení, kterou by měl přinést, se nesmí negativně promítnout do kvality staveb. A tím i jejich bezpečnosti nebo ceny,“ dodal Špalek.
Komora vznesla směrem k tvůrcům návrhu zákona už více než sto připomínek. Některé z nich se podle ČKAIT podařilo do předchozích verzí nového stavebního zákona zapracovat. Přesto zůstává i nadále několik klíčových bodů, které by po přijetí zákona mohly mít negativní dopad.
Mezi klíčové, a zatím nenaplněné požadavky ČKAIT, patří především nutnost uzákonit povinný dozor projektanta, který je nezbytnou podmínkou pro garanci kvality provádění staveb. A to nejen u těch financovaných z veřejných rozpočtů.
„Neumíme si představit preferovanou bytovou výstavbu s absencí dozoru projektanta. Rozhodně to není ve veřejném zájmu a ani to není bezpečné,“ konstatuje Robert Špalek.
Cokoliv je lepší než to, co máme teď
Nový stavební zákon je podle developerské společnosti Central Group klíčový nejen pro další rozvoj Prahy, ale celé země. „Ve sněmovních výborech se projednávaly tři jeho verze, ministerský návrh a pak verze koaličních poslanců a verze opozičních poslanců. Podle nás je každá z těchto verzí lepší než současný zcela nefunkční zákon z roku 2006, který má za dobu své existence už 26 novel a absolutně se neosvědčil,“ sdělil za stavitele analytik Ondřej Šťastný.
Povolování nových staveb v Česku se postupem let stále více komplikovalo a v současnosti je téměř paralyzované. Dlouhodobě se v Praze povoluje jen třetina potřebného počtu nových bytů. Jejich nedostatek je hlavním důvodem vysokých cen a situace se nezlepšuje – za loňský rok se v Praze povolilo o 40 procent méně bytů než v roce 2019. Povolit bytový dům v současnosti trvá často i 10 a více let. Nedaří se povolovat ani veřejně prospěšné stavby.
Kvůli pomalému povolování je na tom podle dat developera Praha s dostupností bydlení nejhůř ze všech okolních metropolí. „Třeba ve Vídni se na stejný počet obyvatel povoluje až třikrát víc nových bytů než v Praze. Ve Varšavě je to dokonce čtyřikrát více,“ sdělil Šťastný pro SZ Byznys.
Jednodušší a rychlejší povolování by tak podle Central Group podpořila novou výstavbu. Ta má o to větší význam v současné ekonomické situaci. Jen za každý nový byt v Praze získává stát na DPH kolem jednoho milionu korun. Nová výstavba tak státu každoročně přináší desítky miliard korun.
Stavební zákon, lék na bytovou krizi?
Je nový stavební zákon cestou z bytové krize? Nejspíš ne, shoduje se poslankyně Monika Červíčková za ANO s místostarostou Prahy 11 a zastupitelem hlavního města Prahy Ondřejem Prokopem (ANO).
„Řešení bytové krize vnímám jako soubor různých opatření či legislativních změn. Stavební zákon podle mého soudu ani nemá ambici být komplexním řešením, ale rozhodně je velmi důležitou složkou toho potřebného ‚legislativního mixu‘. Bez nového stavebního zákona by nebylo možné ani o řešení bytové krize uvažovat či hovořit,“ vysvětlila poslankyně.
Přesto je otázka přijetí nového stavebního zákona zásadní.
„Samozřejmě nebude (stavební zákon, pozn. red) samospasný a bude nutná celá řada dalších legislativních změn a opatření samotných měst a obcí. Kupříkladu by se měla ještě otevřít otázka rozpočtového určení daní, aby z DPH z prodaných bytů stát vracel více peněz obcím, ve kterých se byty staví, aby mohla být ze strany obce financována a budována infrastruktura a veřejná vybavenost tak, aby tyto náklady nenesl jen investor nebo k v konečném důsledku kupující,“ doplnil Prokop.
