Sucho v Česku bylo nejhorší za 2100 let, přečetli vědci ze stromů

K závěrům o výjimečně suchém období zejména mezi lety 2014 až 2018 vědci došli na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů převážně z území České republiky. Dokázali pro každý rok rekonstruovat míru nedostatku, nebo naopak nadbytku vláhy. Potvrdilo se to, co je už delší dobu zřejmé, ale zároveň alarmující – letní sucha v půdě jsou v posledních letech rekordní. Studii publikoval časopis Nature Geoscience.

„Všichni jsme si vědomi, že poslední dobou se sešlo několik výjimečně teplých a suchých let po sobě, ale potřebovali jsme přesné rekonstrukce historických podmínek, abychom zjistili, jak tyto extrémy vypadají v porovnání s předchozími roky,“ cituje tisková zpráva hlavního autora studie, profesora Ulfa Büntgena z katedry geografie Univerzity v Cambridge.

Sucha byla podle vědců příčinou značných ekologických i ekonomických škod a jsou pravděpodobně výsledkem změny klimatu způsobené člověkem. Z jiných analýz ústavu navíc vyplývá, že se četnost a intenzita extrémních jevů – zvláště sucha a vysokých teplot – bude v budoucích dekádách dále zvyšovat.

Studie se od většiny ostatních liší tím, že se podařilo získat přesně datované informace o míře nedostatku, či naopak nadbytku vláhy stromů za každý rok. Letokruhy podle vědců v tomto slouží jako „otisky prstů“. Metoda analýzy stabilních izotopů podle dendrochronologů Michala Rybníčka a Tomáše Koláře z CzechGlobe a Mendelovy univerzity umožnila mnohem přesnější rekonstrukci podmínek než klasická dendrochronologická data, která se většinou opírají o šířky letokruhů a hustotu dřeva.

„Zatímco hodnoty uhlíku závisí na fotosyntetické aktivitě stromů, hodnoty kyslíku jsou ovlivněny spíše dostupností vody v půdě. Společně úzce korelují s hydro-klimatickými podmínkami daného vegetačního období,“ vysvětlil expert na ekofyziologii rostlin Otmar Urban, který dohlížel na měření poměrů izotopů uhlíku a kyslíku z 13 500 letokruhů ze 147 vzorků živých i mrtvých evropských dubů.

Vzorky mrtvého dřeva byly podle tiskové zprávy ústavu vybrány ze souboru přesně datovaných dubových letokruhů z historických dřevěných konstrukcí, archeologických nálezů a subfosilních kmenů z archivu Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně.

Většina z nich pochází z území Česka, pro některá období by ale české duby nestačily, a tak je vědci doplnili o vzorky z jihovýchodního Bavorska. „Nejstarší vzorky pocházejí z letokruhů stromů, které rostly v době Caesarova dětství, a nejmladší z roku 2018. Roky 2019 a 2020 budou do rekonstrukce klimatu doplněny v nejbližší době,“ uvádí zpráva.

Studie odhalila, že ve sledovaném období se střídala mimořádně suchá i vlhká léta. Na vláhu vůbec nejbohatší byla léta roku 183, 899 a 728. Mezi nejsušší patří sezóny 1508, 1509 a 2018. Roky 2014–2018 byly vůbec nejsušším pětiletým obdobím v celé datové řadě.

„Po staletích pomalého vysychání jsme ve 20. století zaznamenali zrychlující se pokles zvoleného indexu sucha, což je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem,“ uvedl spoluautor studie, bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe.

Jak dále zdůraznil, změna klimatu neznamená, že bude všude a vždy větší sucho. „Některá období na našem území budou na srážky bohaté, a to i extrémně, ale jak porostou teploty, bude se zvyšovat i pravděpodobnost výskytu jak extrémně vysokých teplot, tak dlouhých epizod sucha. Bez adaptačních opatření negativně ovlivní nejen ekosystémy, ale i kvalitu našeho života,“ dodal Trnka.