Článek
„AstraZeneca se ani nepokusila smlouvu respektovat,“ pronesl ve středu advokát evropského bloku Rafaël Jafferali u belgického soudu, kam se dostal spor týkající se údajného porušení dohody, kterou mezi sebou EU a britsko-švédská farmaceutická společnost uzavřely.
Aktuální situace nastala poté, co firma AstraZeneca oznámila, že k červnu roku 2021 bude schopna dodat do EU pouze 100 milionů dávek své vakcíny navzdory příslibu ve smlouvě, který zaručoval třikrát tolik. Evropský blok o 27 státech tak nyní požaduje odškodné, pokud firma nesplní požadované podmínky. O jeho schválení již Jafferali požádal soud.
Brusel po AstraZenece žádá, aby do konce června dodala alespoň 120 milionů dávek vakcíny. Pokud by se tak nestalo, chce EU po firmě od 1. července požadovat kompenzaci v podobě 10 eur za každou dávku a každý den jejího zpoždění. Podle Jafferaliho je navíc na stole pokuta ve výši 10 milionů za každé možné porušení podepsané smlouvy.
Podle původního plánu měla britsko-švédská firma doručit EU 300 milionů dávek vakcíny. Během prvního čtvrtletí však doručila jen desetinu z toho, a to místo původně zamýšlených 120 milionů. Ve druhém čtvrtletí se propast jen prohlubovala a k začátku května je evidováno pouze 50 milionů doručených dávek. K původně smluveným 180 milionům je tak cesta daleká.
Agentura AP s odkazem na slova advokáta EU uvádí, že AstraZeneca plánuje dodání slíbených dávek do konce prosince, vzhledem k „šestiměsíčnímu zpoždění však jde o zjevné selhání“. Jafferali zároveň vyslovil obvinění, podle kterého bylo důvodem zpoždění dodávek jejich „odklonění“ do jiných zemí.
Podle EU totiž AstraZeneca přislíbila výrobu dávek hned v několika svých pobočkách, avšak ve finále dávky z některých těchto míst do EU neputovaly a obdržely je jiné země. Příkladem je například Británie, která měla mít několik milionů dávek zarezervováno na základě smlouvy britské vlády s Oxfordskou univerzitou, která na vakcíně pracovala.
Právník společnosti AstraZeneca Hakim Boularbah ovšem namítá, že britské továrny byly v dokumentu zmíněny jen pro informaci a neexistoval žádný závazek je využít. EU se tak podle něj snaží o změnu podmínek smlouvy. Harmonogram dodávek prý navíc vycházel z odhadů, a společnost AstraZeneca tedy nemůže nést odpovědnost v případě zpoždění.
Jafferali rovněž uvedl, že společnost AstraZeneca včas nekomunikovala s EU o rozsahu svých problémů se zásobováním. Opakovaně přitom jak evropský blok, tak širokou veřejnost informovala, že je schopna své cíle splnit. Velké nedostatky pak byla schopna připustit až v březnu.
I v tomto případě ale advokáti za farmaceutickou společností přispěchali s odpovědí. EU prý měla být o produkčních problémech i plánech průběžně informována a například již v létě roku 2020 firma upozorňovala na to, že továrny ve Velké Británii mají být použity výhradně k zásobování Spojeného království.
Další slyšení u soudu proběhne 4. června a vynesení verdiktu agentura Reuters předpovídá ještě v ten samý měsíc. Do budoucna zatím Evropská komise nemá zájem o další dohody jak s AstraZenecou, tak s firmou Johnson & Johnson, a to i kvůli vzácným nežádoucím účinkům obou preparátů. Nedávno však podepsala dosud největší smlouvu se společností Pfizer na až 1,8 miliardy dávek vakcíny.
