Nedaleko Stonehenge našli největší pravěkou strukturu v Británii

Část systému desítek jam, vykopaných ve stejném období, jako byl postaven Stonehenge, našli už vědci mapující okolní krajinu v rámci projektu Stonehenge Hidden Landscapes Project. Ti ale ještě nic netušili a domnívali se, že šlo zřejmě o jímky nebo vodní nádrže. Vyzbrojen nejmodernější technologií skutečný rozsah pravěké struktury nyní odhalil tým vědců, který v pondělí zveřejnil výsledky své práce na britském vědeckém serveru se zaměřením na archeologii Internet Archaeology.

Šachet o průměru deset metrů a hloubce pět metrů archeologové z dat radaru schopného proniknout zemským povrchem a dalších nových technologií objevili dvacet a domnívají se, že kolem deseti dalších na objevení ještě čeká. Jámy jsou v krajině rozesety tak, že tvoří kruh kolem takzvaných Durringtonských zdí. Zbytky obvodových zdí pravěkého sídla, objevené mezi lety 2004 a 2006, leží přesně uprostřed kruhu z jam o průměru dva kilometry.

Kruh se nedochoval kompletní, asi 40 % jeho obvodu dnes narušuje moderní zástavba okolních vesnic a zejména městečka Durrington. Už z toho, co se dosud podařilo odkrýt, a zejména pak z velkého průměru kruhu archeologové usuzují, že jde o vůbec největší pravěkou strukturu v celé Velké Británii.

„Rozměry jam a kruhu okolo Durringtonských zdí jsou unikátní. Demonstruje to význam Durringtonských zdí, komplexnost monumentálních struktur v krajině okolo Stonehenge a schopnost i touhu neolitických komunit zaznamenat svou víru a kosmologii způsobem a provedením, jaké bychom nikdy nečekali,“ cituje The Guardian vedoucího výzkumu Vincenta Gaffneyho z univerzity v Bradfordu.

Uvnitř perimetru se kromě Durringtonských zdí nachází i Woodhenge, rozsáhlý systém kruhových struktur postavených ze dřeva v podobné době jako Stonehenge, objevený v druhé polovině 20. let 19. století. Na severozápadním okraji kruh jam prochází ještě starším pravěkým monumentem Larkhill, jehož vznik vědci datují o 1500 let hlouběji do historie než Durringtonské zdi, Woodhenge i Stonehenge.

Podle závěrů výzkumu obří kruh ležící asi tři kilometry severovýchodně od Stonehenge je zároveň prvním skutečným důkazem, že staří obyvatelé dnešní Británie uměli počítat. Udělat tak velký kruh podle vědců zkrátka nemohlo jít bez toho, aby někdo rozmístění jam pečlivě naměřil krokováním nebo jinou metodou měření vzdálenosti. Jámy jsou vzdálené přes 800 metrů od vnější částí Durringtonských zdí ve středu kruhu.

Na výzkumu pracovalo konsorcium archeologů z britských univerzit (Bradford, Birmingham, St. Andrews) a Institutu Ludwiga Boltzmanna pro archeologickou prospekci a virtuální archeologii na univerzitě ve Vídni. Tým se shoduje, že kruh z jam sloužil k oddělení posvátného prostoru uvnitř jeho hranic od okolního světa.

„Stonehenge má jasnou spojitost s ročními obdobími a chodem času skrze letní slunovrat. Durringtonské jámy ale nejsou o běhu času, jsou kruhovým ohraničením s kosmologickým významem,“ vylíčil hypotézu o funkci struktury Gaffney. Velký průměr a hloubka jam podle něj naznačuje, že jde o „velký kosmologický vzkaz, který lidé potřebovali vepsat přímo do samotné Země“.

The Guardian vypichuje, že okolí Stonehenge je jednou z archeology nejprozkoumanějších lokalit na celém světě, což novému objevu přidává na senzačnosti a překvapivosti. Vědci už mají dataci do 4500 let vzdálené historie potvrzenou i radiokarbonovou analýzou vzorků z děr.

Kruh se tak přidává k řadě památek v okolí Stonehenge datovaných do doby kamenné. „Neskutečný nový monument“, jak ho popsal Henry Chapman, jeden z archeologů pracujících na výzkumu, podle jiného vědce Richarda Batese „nabízí vhled do minulosti, který ukazuje ještě komplexnější společnost, než jsme si dosud představovali“.

Interpretace nového objevu zůstává otevřena změnám a dalším nápadům. Uvnitř děr se zatím nenašlo nic víc než úlomky pazourků a neidentifikované fragmenty kostí.