Článek
Autorem pomníku je sochař Radomír Dvořák. Socha stojí před asi 500 let starým hostincem, který zrenovoval Jiří Plodík. Jeho součástí je i sál upravený pro potřeby divadla. Amatérský soubor tam už asi šest let hraje hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana.
Hostinec pojmenovaný Divadlo u Janáčků řadu let razí legendu, že v něm v roce 1895 pobyl i Jára Cimrman. Když neměl na útratu, zaplatil na podkovu (namísto sekery). Legenda měla být podle Dvořáka i námětem sousoší. „Já jsem se toho bál, dělat nějakou sedící postavu u stolu, a na tom ta podkova, to pro mě byla naprosto hrůzostrašná představa,“ řekl Dvořák. Přesto nakonec Cimrmana ke stolu posadil a s ním i Růženku, o které se hovoří ve hře Divadla Járy Cimrmana Hospoda na mýtince, a inspektora Trachtu, který je jednou z postav hry.
Sousoší tvoří žulové desky poskládané podobně jako stavebnice. „Zjistil jsem, že jde ovládat poměrně velký prostor za přijatelných podmínek, jak cenově, tak hmotově,“ řekl jednašedesátiletý sochař, který se narodil v Havlíčkově Brodě. Je absolventem pedagogické fakulty univerzity v Hradci Králové. Sochařství se věnuje od roku 1979. Své sochy vytváří ze dřeva i kamene v dílně, která od roku 2011 sídlí v Lipnici nad Sázavou.
Jeho návrh od začátku schvaloval i Zdeněk Svěrák, který k dnešnímu odhalení přizval Miloně Čepelku, Petra Bruknera a Genadije Rumlenu. Vybral také údajný Cimrmanův citát, který je součástí žulového sousoší: „Některé mé myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jen některé.“
Starou panskou hospodu koupil Plodík v roce 2005 jako ruinu. Opravil ji jen pro občasný provoz, žádná stálá restaurace v ní nefunguje. „A ani takový záměr do budoucna není. Děláme si tady svoje zábavné nevýdělečně akce, je to jen na kamarádské bázi,“ řekl Plodík. Na stejném základu podle něj stála i dohoda o soše. Jejím hlavním posláním je pobavit kolemjdoucí. „Říkám si, že tady ve vsi sice máme hrob básníka Bohuslava Reynka, pak tady máme pomník letce Karla Kuttelwaschera, ale to jsou věci, u kterých se moc nezasmějete,“ řekl Plodík.
Fiktivní postava nedoceněného českého génia Járy Cimrmana se objevila v 60. letech minulého století, v roce 1966 vzniklo Divadlo Járy Cimrmana, které uvádí výhradně Cimrmanovy hry. Mezi jeho nejvýraznější postavy patří Zdeněk Svěrák nebo před deseti lety zesnulý Ladislav Smolijak. „Spoluobjevitelem“ Járy Cimrmana byl i Jiří Šebánek, který dal postavě s všestranným nadáním jméno. Ze souboru divadla ale odešel už po dvou letech.
