Něco pozitivního: rychlejší trasování, víc testů a zájem o eRoušku

A to konkrétně: Hygiena stíhá mnohem lépe obvolávat nakažené, aplikaci eRouška si stáhlo skokově víc lidí a počet vyhodnocených testů na virus SARS-CoV-2 opakovaně překonal hranici 30 tisíc.

Ministerstvo zdravotnictví se v pátek pochlubilo čerstvými úspěchy eRoušky. Aplikaci si dosud aktivovalo 1,143 milionu lidí. Výrazně tomu pomohla SMS kampaň, ve které hlavní hygienička Jarmila Rážová vyzvala všechny uživatele k nainstalování verze 2.0.

Zprávy od operátorů chodily na mobilní telefony obyvatel až do čtvrtka. Jen za úterý přitom podle DeníkuN stoupl počet uživatelů o 178 tisíc, zatímco do té doby to bylo kolem 10 tisíc denně.

Aplikace běží na pozadí a sbírá přes bluetooth anonymně kontakty na další mobily, se kterými se uživatel setkal. V případě, že je někdo pozitivní, obdrží kód, který zadá do aplikace, a jeho mobil opět anonymně rozešle varování všem kontaktům, které mohl nakazit.

Právě v zadání kódu byl ale donedávna další kámen úrazu. Kód začal až s přechodem na novou verzi chodit uživatelům automaticky. Do té doby si ho každý musel vyžádat od hygieniků, což velká část lidí vůbec netušila.

Podle ministerstva ve čtvrtek vložilo kód pro odeslání varování 924 nakažených, varování na základě středečních dat dostalo 7800 osob. Podle dřívějšího vyjádření Romana Prymuly je potřeba, aby aplikaci začalo používat asi 6 milionů lidí.

Daří se i v trasování nakažených ze strany hygieniků. Díky profesionálnímu call centru, které má na starosti obvolávání kontaktů, se hygienici zaměřili přímo na nakažené. Doba, za kterou pozitivně testovaného člověka kontaktují, se tím výrazně zkrátila.

„Blížíme se 80 procentům pozitivně testovaných, které oslovíme do 24 hodin,“ řekla pro Seznam Zprávy hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová.

Právě hlavní město přitom v posledních týdnech nestíhalo nakažené obvolat. Čekání se protahovalo klidně až na deset dnů, a pozitivně testovaný člověk tak diktoval hygienikům své kontakty mnoho dní poté, co se s nimi setkal.

„Velmi nám s tím pomohlo sebereportování,“ popisuje Jágrová. Formuláře s kontakty podle ní vyplňuje zhruba 20 procent pozitivně testovaných.

A třetím důvodem je množství nevyřízených hovorů, které hygienici dlouho tlačili před sebou. Na přelomu minulého a tohoto týdne se od této pomyslné koule u nohy hygienici odstřihli a nevyřízené případy zkrátka nadobro odložili.

„Nemá smysl volat ve chvíli, kdy už člověk dávno není infekční,“ připouští Jágrová.

Délka hovorů se také podle osobní zkušenosti některých členů redakce výrazně zkrátila. Hygienici se například nevyptávají na každý jeden příznak nákazy. „Protokol zůstává stejný,“ říká ale hlavní pražská hygienička.

A poslední dny ukazují, že by se mohly zvednout i počty provedených testů. Poslední dva údaje na stránkách Ministerstva zdravotnictví přesáhly hranici 30 tisíc vyhodnocených testů denně. 13. října to bylo 31 365 laboratorně vyhodnocených testů, 14. října 32 439 a 15. října dokonce 33 445 testů.

Některá čísla prezentovaná ministerstvem ovšem vzbuzují pochybnosti. Hodnoty se zpětně mohou změnit s tím, jak data dotečou do centrálního registru, posledních několik dní ale stránky ministerstva uvádí vždy o několik tisíc vyhodnocených testů víc, než kolik vzorků vůbec přišlo z odběrových míst.

Navíc se pořád nedaří zapojit do testování Ústav molekulární genetiky Akademie věd (ÚMG). Laboratoře ÚMG totiž stále nemají smluvně zajištěné dodávky vzorků. Zvládnou přitom testovat i dva tisíce odběrů za den. Už na jaře se rozhodly své kapacity dát k dispozici, jenže stát je nikdy pořádně nevyužil. Proto nechtějí bez záruk opět opakovat jarní fiasko.

„Máme připravené dva překrývající se týmy. Všechno je z naší strany zajištěné, ale abychom to mohli spustit, potřebujeme smluvní záruku, a ta dodnes není. Protože ani kapacity na našem druhém pracovišti už teď nejsou naplněny,“ vysvětluje ředitel ÚMG Petr Dráber s odkazem na laboratoř Biocevu, který tento týden marně sháněl alespoň nějaké vzorky, které by mohl otestovat. Jeho testovací kapacita 400 vzorků denně zůstává z velké části nevyužitá.

Oživená aplikace eRouška, rychlejší trasování kontaktů nakažených i stoupající počet vyhodnocených testů jsou znamením, že se po dlouhé agónii podařilo Chytrou karanténu oživit. Otázkou je, jak moc pozdě tento úspěch přišel. Nákaza už se totiž takřka ve všech regionech šíří komunitně a počet nakažených exponenciálně roste.