Článek
Dánsko je jedinou zemí EU, která tvrdí, že oblast syrského Damašku je dostatečně bezpečná na to, aby se do ní mohli vrátit uprchlíci. Kontroverzní tvrzení rozdělilo dánskou společnost a znepokojilo nevládní organizace, sousední státy i evropské instituce. Právníci chtějí dánskou vládu pohnat před Evropský soud pro lidská práva.
Odmítat žádosti o prodloužení pobytu začaly dánské úřady minulé léto. Jako podklad k tomuto kroku jim údajně sloužila zpráva, ve které stojí, že situace v některých částech Sýrie se „výrazně zlepšila“. Nová pravidla by se mohla dotknout až 1200 lidí pocházejících z Damašku, kteří momentálně v Dánsku žijí.
Na případu se rozhodla pracovat mezinárodní advokátní kancelář Guernica 37, která poskytuje cenově dostupnou právní pomoc v rámci nadnárodní spravedlnosti a v centru její pozornosti stojí lidská práva. Spolupracuje s azylovými právníky a rodinami, kterým návrat do Sýrie hrozí.
„Situace v Damašku je velmi znepokojivá. Riziko násilí zapříčiněného přímým konfliktem možná v některých částech Sýrie kleslo, riziko politického násilí ale zůstává pořád obrovské. Uprchlíci, kteří se vrací z Evropy, jsou stíhání režimem,“ stojí v prohlášení Guernicy 37. „Pokud budou snahy vlády o nucený návrat uprchlíků vyslyšeny, vznikne nebezpečný precendens, podle kterého by se mohly začít řídit i další evropské země,“ dodávají právníci.
V Dánsku, které má 5,8 milionů obyvatel, žije okolo 500 tisíc přistěhovalců, z toho 35 tisíc z nich je původem ze Sýrie. V minulosti platilo Dánsko za zemi, která je k uprchlíkům vstřícná a otevřená. To se ale v posledních letech spolu s nárůstem popularity krajně pravicové Dánské lidové strany změnilo. Podle mnohých pozorovatelů souvisí nový krok dánské vlády s pokusem vládní středo-levicové koalice opětovně získat přízeň voličů.
Syřany, kterým nebude možnost dlouhodobého pobytu prodloužena, s největší pravděpodobností čeká pobyt v detenčních centrech na dobu neurčitou, jelikož Dánsko s režimem Bašára al-Asada neudržuje diplomatické styky. Mužům, kteří by se museli vrátit, hrozí odvedení syrskou armádou nebo potrestání za to, že branné povinnosti unikli.
Zamítnutí žádosti o prodloužení pobytu může mít na svědomí také nucené rozdělení syrských rodin. Příkladem je příběh sedmadvacetileté Ghalie, která se znovu setkala se svou rodinou po tom, co v roce 2015 přijela do Dánska. Úřady jí ale teď v březnu pobyt odmítly prodloužit a Ghalia tak jako jediný člen rodiny čelí nucené repatriaci. Ztráta možnosti pobytu hrozí až pěti stovkám z celkových 8 tisíců Syřanů, kteří do Dánska přišli v roce 2015.
„Necítím nic než strach z toho, že budu muset být sama v imigračním centru, do Sýrie se ale vrátit nemůžu…Oni snad věří, že mám na vybranou, ale jestli se vrátím, tak mě zatknou. V imigračních centrech nemůžete nic dělat, nemůžete pracovat, nemůžete studovat. Je to jako vězení. Jenom bych tam promrhala svůj život,“ líčí pro Guardian syrská dívka.
Rozbití rodiny se bojí také třicetiletý Mohammed Almalees. Jemu a jeho bratrům totiž úřady povolily v zemi zůstat, zatímco jeho sestře a rodičům nedávno oznámily, že budou muset zemi opustit. „Necelé čtyři roky jsme žili ve válce. Náš domov je zničený. Do našeho města přišli vojáci a chtěli nás zatknout, protože jsme protestovali proti režimu,“ řekl pro BBC Almalees, s tím, že je pevně přesvědčen, že pokud se do Sýrie vrátí, bude zatčen.
Situace se pro mnohé Syřany žijící v Dánsku může jevit jako naprosto zoufalá. Podle imigračního právníka Jense Rye-Andersena ale situace není beznadějná. Věří totiž, že míra odmítání žádostí k pobytu se díky vlně kritiky ze strany Organizace spojených národů, lidskoprávních organizací a dánské veřejnosti snížila. „Myslím si, že vláda nám naslouchá a doufám, že od svých plánů prozatím upustí,“ říká právník.
