Článek
Jeden z největších IT projektů současné vlády, Národní elektronický nástroj (NEN) za půl miliardy korun, se stal nechtěným dítětem.
Podle tři roky starého vládního rozhodnutí ho mají od července letošního roku využívat povinně ústřední orgány státní správy na vypisování všech svých zakázek. Jenomže úřady se mu od roku 2015, kdy je v „nepovinném" provozu, vyhýbají.
Úředníci tvrdí, že systém vytvořený v režii Ministerstva pro místní rozvoj s přispěním evropských dotací je horší než obdobné platformy soukromých firem. A nechtějí ho používat.
O osudu NEN rozhodoval ve středu kabinet. Na stůl vláda dostala dvě varianty, obě přitom rovnou počítají s odkladem povinného používání NEN proti původním plánům. Nakonec se ale ministři neshodli ani na jedné z nich.
„Vláda jednání o NEN přerušila a rozhodnutí odložila do příštího týdne,” řekla Vanesa Šandová z tiskového odboru Úřadu vlády.
Ve vládě probíhá rušná debata. Proti letošnímu, byť částečnému rozjezdu NEN, se staví šest vládních resortů. A dokonce i mírnější variantu s ročním odkladem odmítají Ministerstva zemědělství a životního prostředí.
Proti NEN se staví mnoho úředníků zadávajících zakázky, i dodavatelů. Kritici tvrdí, že není potřebný, protože ho plně nahrazují již fungující koncesované soukromé platformy, přes něž se dnes vypisuje většina státních zakázek.
„Soukromé platformy fungují lépe, jsou pružnější a uživatelsky komfortnější,“ tvrdí Jaroslav Čížek, vlastník firmy, jež na internetu vyhledává a zasílá klientům seznamy zakázek, které jsou pro ně zajímavé. Pracuje tak jak s NEN, tak se soukromými elektronickými tržišti.
Bruselštější než Brusel?
Podle MMR je třeba NEN uvést v život už kvůli požadavkům Evropské komise. „Česká republika, tak jako ostatní členské státy, je vázána směrnicí 24/2014 EU elektronizovat veřejné zakázky prostřednictvím Národního elektronického nástroje,“ tvrdí mluvčí Veronika Vároši.
To ale není pravda.
Brusel jen vyžaduje, aby veškerá komunikace ohledně veřejných zakázek probíhala elektronicky. A nechává na členských státech, zda to vyřeší jediným „národním“ systémem, nebo jinými, třeba i soukromými internetovými platformami.
„Je fakt, že Brusel po nás nevyžaduje přímo NEN. Ale když už se do NEN dalo tolik peněz, je třeba, aby ho úřady používaly,“ řekl na úterní novinářské snídani náměstek MMR Vlastimil Fidler. „A navíc si díky němu stát zachová kontrolu nad daty ve veřejných zakázkách,“ dodal.
Příliš malá obliba
NEN byl spuštěn v roce 2015, zatím si ale nezískal oblibu. Z téměř 10 tisíc pravidelných zadavatelů veřejných zakázek v Česku se jich v NEN zaregistrovalo jen asi 450.
Za dva a půl roku přes systém protekly zakázky v hodnotě 7,5 miliardy korun. Je to zlomek z celkového objemu: Jen loni si české úřady objednaly dodávky za 486 miliard.
Kromě MMR nástroj používají jen dva další resorty. Je pravděpodobné, že nebude-li NEN nařízen jako povinný, úřady zůstanou u jeho soukromých konkurentů. A to i přesto, že ty na rozdíl od NEN nebudou bezplatné, na jejich provoz budou muset přispívat vítězové zakázek povinným poplatkem vypočteným z hodnoty zakázky.
Práce na NEN stojí
Ohroženo je teď navíc i průběžné vychytávání much v NEN a jeho aktualizace. Provoz se také musí obejít bez technické podpory.
Zakázky na tyto služby totiž MMR špatně vysoutěžilo, a tak antimonopolní úřad zakázal plnění z těchto smluv.
Zakázku na aktualizaci systému bude MMR muset vypsat nově. U zakázky na technickou podporu se musí podle verdiktu ÚOHS alespoň lépe vypořádat se stížnostmi neúspěšných účastníků veřejné soutěže.
ÚOHS má NEN v hledáčku od začátku projektu. Už před pěti lety zaplatilo MMR za chyby v zakázce na vývoj systému půlmilionovou pokutu. Podle iniciativy NeNEN, za níž stojí soukromí konkurenti státem vlastněné platformy, se soutěžemi souvisejícími s NEN zabývá dokonce policie.
Zakázku na vývoj NEN před lety získala firma Datasys, klíčovým spolutvůrcem systému je ale její blízký obchodní partner a subdodavatel, firma Tesco SW. Tu policie vyšetřuje hlavně kvůli zmanipulovaným veřejným zakázkám na jiné projekty.
Podle náměstka MMR Vlastimila Fidlera je NEN stejně kvalitní i komfortní jako konkurenční soukromé systémy. Za averzí vůči němu vidí hlavně lobbing soukromých konkurentů NEN, kteří se bojí, že při povinném nasazení NEN na státní zakázky přijdou o obchody.
„Problém je i v obvyklé nechuti uživatelů přecházet na jiné počítačové programy, na něž nejsou zvyklí,“ říká Fidler.
Stát podle něj plným využitím NEN na veřejné zakázky ušetří. Dnes totiž přispívá na provoz koncesovaných veřejných tržišť soukromých firem, které NENu konkurují. To však letos v létě skončí. „Soukromá tržiště stojí státní kasu 40 až 45 milionů korun za rok, díky NEN je nebudeme nadále platit,“ říká Fidler. O konci finanční podpory pro koncesovaná soukromá tržiště už vláda rozhodla.
Ani NEN ale nebude zadarmo. Jeho vývoj stál zatím zhruba půl miliardy korun. Další peníze se MMR chystá vydávat v příštích letech na jeho aktualizaci, modernizaci a technickou podporu. Jen posledně zmiňovaná služba přijde na stovky milionů.
Poznámka: Seznam.cz je menšinovým členem konsorcia, které provozuje elektronické tržiště Tendermarket.
