Nechtěli se očkovat a přišli o práci. Právníci nemají jasno, zda je to legální

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Dva roky pracovala jako pečovatelka. „Trávila jsem s pacienty pomalu více času než s vlastní rodinou, doprovázela jsem je k doktorovi a při vyšetřeních je držela za ruku, aby se nebáli,“ popisuje žena z Karlovarska.

Jenže pak ji ředitel pečovatelského domu oznámil, že pokud chce ve své práci pokračovat, musí se nechat očkovat. „Zdůraznil, že je to naše svobodná vůle, ale že pokud se nenaočkujeme, přeřadí nás na jinou práci. Měla jsem své pacienty ráda. Když nám některý z nich odešel, odešel i kousek mě. A pak mám jít vytírat záchody nebo mýt nádobí, protože nejsem očkovaná?“

A podobných případů, kdy zaměstnavatel vyvíjí tlak na neočkované, je více, například na advokátní kancelář Šauer a Šauerová se obrátily stovky lidí se svými příběhy. „Jde o různá povolání, nejčastěji mezi nimi ale jsou zdravotníci, učitelé a příslušníci ozbrojených složek,“ popisuje Jakub Šauer.

Bývalá pečovatelka se svou situaci právní cestou řešit vůbec nepokusila. Neměla na to peníze ani sílu – její manžel byl po úrazu mozku, kvůli uzavřeným školám měla doma i devítiletou dceru a do toho musela živit rodinu. Žena se nakonec rozhodla z pečovatelského domova odejít a našla si novou práci jako recepční hotelu.

Právník a člen Iniciativy Sníh Filip Křepelka upozorňuje na to, že pokud zaměstnanec odejde z práce sám, může se pak jen těžko soudit. V případě, že dostane výpověď, protože není očkovaný, nemá podle Křepelky pak poškozený jistotu, zda se vůbec něčeho domůže.

„Zaměstnavatel bude argumentovat bezpečností na pracovišti, advokát vyhozeného zase antidiskriminačním zákonem. Takový spor se bude táhnout roky a ve finále bude záležet jen na tom, jakou náladu, rozpoložení a hodnoty budou mít jednotliví soudci na různých instancích,“ říká Křepelka.

Pro mladou učitelku z Brna je zase to, že není očkovaná, překážkou při hledání práce. „Ucházela jsem se o místo v mateřské školce. Vedení ale vyloženě žádalo, abych byla očkovaná,“ vypráví.

Očkovat se ale mladá Brňanka nechce, obává se vedlejších účinků vakcíny. Nelíbí se jí ani nátlak na neočkované. „Když mě někdo do něčeho nutí, o to víc se zatvrdím a nehnou se mnou,“ vysvětluje.

Práci si aktuálně stále hledá, lhát na pohovorech o očkování neplánuje. „Jsou předem jasně stanovené podmínky, které já mohu buď přijmout, nebo odmítnout. Přijde mi to ale jako strašná diskriminace. Očkovaní přece také mohou nemoc roznášet,“ říká žena, která se chodí pravidelně testovat. O možnosti preventivního testování místo očkování se s ní ale nikdo nechtěl ani bavit.

Očkování na covid-19 není ze zákona povinné. Na tom, nakolik ho tedy mohou, nebo nemohou zaměstnavatelé v práci zohledňovat, nepanuje shoda ani mezi právníky.

Podle Křepelky jde v podobných případech o právně nejistou situaci, s kterou si česká legislativa neumí jednoznačně poradit. „Pomohlo by, kdybychom měli novelu zákona, která by říkala, že mohou zaměstnavatelé své pracovníky na základě očkování finančně motivovat, nebo naopak propouštět. Zatím se k tomu pracovní právo nijak nestaví,“ říká právník. Následně dodává, že je legitimní diskutovat o zavedení povinného očkování. Pochybuje ale o tom, že by v Česku bylo něco takového proveditelné.

Například podle Šauera není možné propouštět zaměstnance jen kvůli tomu, že se nechtějí očkovat. „Předtím by byla nutná změna Ústavy a zákoníku práce. A také by někdo musel převzít odpovědnost za nežádoucí účinky vakcín,“ říká advokát, který mimo jiné také nedávno podal trestní oznámení na prezidenta České lékařské komory Milana Kubka.

Nelíbí se mu jeho výroky na adresu neočkovaných. „V podstatě říká, že další lidé budou umírat už zcela zbytečně, a to jen díky hlouposti neočkovaných. Tím podle mě podněcuje k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.“

Šauer nicméně uznává, že v případě vyhazovů ze zaměstnání kvůli očkování lze argumentovat bezpečností na pracovišti. „To můžete ale čímkoliv, názor můžete mít jakýkoliv, to je demokracie. Právně toto ale možné není.“