Článek
V polovině dubna to budou už dva roky, co starosta Kroměříže Jaroslav Němec oznámil, že končí v hnutí ANO. Bývalý kantor tehdy jako důvod odchodu uvedl dlouhotrvající neshody s vedením kroměřížské organizace a také špatnou komunikaci uvnitř Babišova hnutí.
Hlavní spor se přitom mezi členy vedl o způsob spravování místních vodáren, ale jak nyní starosta říká, nešlo o jediný předmět sváru.
Jako pomyslnou poslední kapku, po níž se definitivně rozhodl z ANO vystoupit, teď Jaroslav Němec označuje případ, který se týkal tehdy plánovaného navážení materiálu z přerovské chemičky Precheza. Ta patří do holdingu Agrofert založeného Andrejem Babišem.
Němec byl podle vlastních slov vystaven tlaku, aby podnikatelskému záměru v areálu bývalé kroměřížské cihelny vyšel vstříc. To nakonec odmítl.
Vy to protlačíte
„Volal mi tehdy místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, ať přijmu člověka z té firmy, co tam ten materiál měla navážet, že si se mnou chce promluvit,“ uvedl pro Seznam Zprávy starosta Němec, který dodnes vede město jako nezávislý.
Oním člověkem, kterého starosta nakonec skutečně přijal, byl přerovský podnikatel Petr Stržínek, majitel firmy Biotrend Morava.
Stržínkova firma tehdy oznámila kroměřížské radnici, že hodlá do prostor někdejší cihelny v kroměřížské místní části Vážany v rámci rekultivace navážet z Prechezy průmyslový materiál jílovitého charakteru Prestab a doplňkově k tomu i recyklát. Celkem mělo jít o 290 tisíc metrů krychlových. Během čtyř let měla tato hmota zaplnit opuštěnou těžební jámu po zrušené cihelně, v níž skončila těžba v roce 1996. Denně by na místo jezdilo 15 nákladních aut.
Zmíněný Prestab je průmyslový sádrovec, v Precheze vzniká při výrobě titanové běloby, což je klíčový a vysoce ziskový produkt „Babišovy“ chemičky, která ročně Agrofertu vydělává kolem miliardy korun.
Hodili do toho vidle
Ačkoliv Prestab je zbytkový materiál z výroby titanové běloby, neměl by být nijak nebezpečný. Je atestovaný a běžně se dle údajů Prechezy používá při rekultivacích po povrchové důlní činnosti.
Nicméně v Kroměříži se proti podnikatelskému záměru firmy Biotrend Morava za použití Prestabu okamžitě zvedla vlna odporu.
Areál bývalé cihelny je nedaleko bytové zástavby a hlavně občané Vážan a přilehlého sídliště Zachar se začali obávat o životní prostředí, prašnosti i případného znečištění podzemních vod.
Proti tomuto způsobu rekultivace se postavil i starosta Němec a vedení města nakonec udělalo záměru přítrž. V inkriminovaném místě odkoupilo od dvou majitelů jeden z pozemků o výměře osmi tisíc metrů čtverečních. A k tomu ještě další dva o rozloze přesahující 300 metrů čtverečních. Kroměříž bude díky tomu vždy účastníkem řízení, která se povedou ohledně možného zavážení cihelny. Původní projekt tak do dnešních dnů zůstal u ledu.
Co je to Prestab
Jde o průmyslový sádrovec z podniku Precheza. Vzniká při výrobě titanové běloby. Dle certifikátu je výrobek určen do výsypek povrchových dolů (pro násypy a zásypy při zahlazování důlní činnosti) a také třeba pro rekultivaci skládek. Je to polotuhá, až mazlavá hmota černozelené barvy, vlivem ovzduší se mění na okrově rezavou.
Nepůjdu hlavou proti zdi
Když se redakce na údajné zprostředkovatelské aktivity v kroměřížském projektu ptala druhého muže ANO a bývalého manažera Agrofertu Jaroslava Faltýnka, řekl, že si nic nevybavuje. „O tom nic nevím,“ uvedl. Ani jméno podnikatele Stržínka mu prý nic neříká.
Petr Stržínek nezastírá, že měl zjara roku 2018 se starostou Němcem schůzku, ale také odmítl, že by mu s celým záměrem měl nějak pomáhat právě Jaroslav Faltýnek.
„Kde já bych k Faltýnkovi přišel? Vždyť sám jsem členem ODS,“ reagoval podnikatel. Mimochodem Stržínek za svou ODS v roce 2018 kandidoval do přerovského zastupitelstva, sám sice neuspěl, ale občanští demokraté teď vládnou ve městě s hnutím ANO.
Stržínkovi vadí, že jej právě starosta Němec začal „zatahovat“ do politických bojů v rámci kroměřížské komunální politiky. Uvažované navážení Prestabu do Kroměříže už stejně považuje za pasé. Nechce prý rozhodně jít hlavou proti zdi.
Nicméně také upozorňuje, že otázka budoucnosti areálu bývalé cihelny zůstává stále otevřena. „Bude se to muset stejně nějak vyřešit, musí tam být každopádně nějaká rekultivace, je to povinnost ze zákona,“ poznamenal Stržínek s tím, že právě jeho firma je stále vlastníkem práv k dobývacímu prostoru.
To není náš byznys
Podnikatel Stržínek, který v oblasti životního prostředí dle vlastního vyjádření radí mnohým obcím, je stále přesvědčen, že Prestab z Prechezy je pro rekultivace velmi vhodný, ale jsou prý možné i jiné varianty.
Za jakých cenových podmínek z Prechezy Prestab získává, neprozradil. Není prý ale určitě jedinou firmou v oblasti rekultivací, která právě materiál z Prechezy používá.
Holding Agrofert s podnikem Precheza reagují podobně. Vedení těchto firem odmítá, že by se nějak v Kroměříži angažovalo a hledalo právě tam pro výrobek Prestab nové tržní uplatnění.
„Prestab je certifikovaný stavební materiál, který prodáváme jiným subjektům pro stavební účely. Precheza nebyla v uvedeném případě v Kroměříži subjektem, který by materiál na místo zavážel,“ uvedl mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka.
