Článek
„Časy se mění a vidím, že klidný šedivý politik už není žádaný,“ říká s nadsázkou Bělobrádek. Hlavním důvodem je ale to, že se chce věnovat rodině.
Dva roky objímat manželku
„Pokud spíte doma deset dní dvakrát za rok, pokud všechny besídky ve školce vidíte jen natočené na videu manželky a zápas v hokeji vidíte poprvé, až když kluk rok hraje, tak to jde proti mým prioritám a mojí prioritou je rodina. Myslím, že jsem straně odevzdal část svého života. Možná až děti budou v pubertě, tak budu rád, že nebudu doma,“ říká ve Výzvě Bělobrádek.
Dál teď chce pracovat jako poslanec a komunální politik. „Člověk má vědět, kde je jeho místo a má být rozumný.“ Do vedení strany zatím nechce, nový předseda má podle něj dostat volnou ruku, ale delegátům vyslal před sjezdem jasný vzkaz.
„Když Miloš Zeman na deset let odjel na Vysočinu objímat stromy, tak já teď vyhrožuji těm kandidátům (na předsedu), že když to nebude dobré, budu dva roky v Náchodě objímat manželku a když tak se vrátím. Ty ambice samozřejmě nemám, ale z politiky neodcházím,“ říká končící předseda lidovců.
Nový impulz
Končící předseda doufá, že výměna na postu lídra straně přinese lepší výsledky. „Trénoval jsem fotbalisty, často výměna trenéra se stejným týmem přinese lepší výsledky,“ věří Bělobrádek.
Stranu převzal v roce 2010, kdy se lidovci nedokázali dostat do Poslanecké sněmovny a bojovali s dluhy. Bělobrádek byl tehdy nepříliš známým politikem s malou zkušeností.
„Když mě zvolili, byl jsem asi měsíc zastupitelem v Náchodě. Byl jsem zaměstnancem strany, protože mě šikanovali v práci a musel jsem odejít. Byl jsem známý spíše v aparátě,“ vysvětluje ve Výzvě.
Svůj úspěch připisuje tomu, že lidovci tehdy poptávali novou tvář a jeho protikandidáti byli bývalí poslanci, které už delegáti znali. „A za třetí, dokázal jsem delegáty přesvědčit, že mám energii a vím, co chci. A neměl jsem co ztratit, takže jsem byl poměrně uvolněný. Atmosféra byla otevřená takovému novému větru,“ tvrdí Bělobrádek.
Strana se podle něj pod jeho vedením sjednotila. Má ale své solitéry jako Jiřího Čunka nebo Cyrila Svobodu.
V posledních volbách do dolní komory ale KDU-ČSL utrpěla citelné ztráty, Bělobrádkovi se nepodařilo ani uspět v senátních volbách.
Boj s předsudky i nemocí
Navíc podle něj strana musí stále vyvracet řadu předsudků. „To jsou klišé, naprosto vulgární, že nějak šikanujeme ženy, že to jsou pro nás jen služky. Uráží to nejen moji manželku a všechny naše sestry, kterých je ve straně navíc většina. Jsou to prostě předsudky, že jsme nějací divní a žijeme ve středověku,“ rozohnil se předseda KDU-ČSL.
Celou politickou kariéru Bělobrádka provázel také boj s roztroušenou sklerózou, kterou mu lékaři zjistili ve čtyřiadvaceti letech.
„Politika se dělá hlavou, nikoli nohama. Z tohoto hlediska mě to neomezovalo, Ale mám obrovskou výhodu oproti politikům, kteří si myslí, že z politiky neodejdou nikdy. Zatímco já jsem si vědom, že můžu odejít okamžitě. Dává vám to jasně najevo, že nevíte dne ani hodiny, to vám umožňuje být svobodnější,“ svěřil se Bělobrádek.
Co by udělal Bělobrádek jako předseda lidovců jinak? Lituje dnes některých svých kontroverzních výroků? A jak po lidské stránce hodnotí Bohuslava Sobotku a Andreje Babiše, se kterými byl ve vládě?
Podívejte se na celý rozhovor v úvodním videu.
