Článek
Volné cestování pro očkované, placené testy pro neočkované – tak by měla podle pasažérů fungovat pravidla pro cestování letadlem, která by pomohlo rozhýbat turistický ruch. Průzkum Mezinárodní organizace pro leteckou dopravu (IATA), kterého se v říjnu zúčastnilo 4 700 respondentů z 11 zemí ukazuje, že lidé jsou z protiepidemických opatření už unaveni a považují je mnohdy za zbytečně přísná. Covid-19 tu podle nich bude stále a musíme se proto s ním naučit normálně žít.
Většina lidí zvyklých létat do ciziny bere omezení v dopravě jako snížení své životní úrovně. Velmi významně či významně tento faktor vnímají téměř tři čtvrtiny pasažérů a jen necelá desetina tvrdí, že to kvalitu jejich života nijak neomezilo.
Nejvíce přitom lidem vadí pocit, že restrikcemi v dopravě přicházejí o svou svobodu. Čtyři pasažéry deseti mrzí, že se kvůli zavřeným hranicím nemohli zúčastnit jedinečných osobních akcí, jako jsou svatby, pohřby či oslavy významných výročí a událostí.
Podobnému počtu lidí je líto, že nemohou kvůli omezením navštěvovat rodinu a téměř 40 procent respondentů si stěžuje na pocity osamění a zvýšeného stresu. Dopad na mezinárodní firemní setkávání a konference vnímá negativně třetina respondentů a stejný podíl lituje, že kvůli omezením nemůže řádně dělat svůj byznys.
„Lidé jsou stále silněji frustrováni protikoronavirovými opatřeními, která ovlivňují jejich možnost cestovat. Nevidí důvod pro tato omezení, která mají kontrolovat šíření viru. Ztratili příliš mnoho rodinných chvil, možností svého osobního rozvoje a podnikatelských příležitostí. Chybí jim svoboda a chtějí ji vrátit. Vládám vysílají jasný signál: Covid-19 nezmizí, takže musíme najít řešení, která omezí rizika nákazy, ale zároveň umožní normálně žít a cestovat,“ říká generální ředitel IATA Willie Walsh.
A jak tedy lidé v současné době vnímají zdravotní aspekty létání? Většina cestujících je přesvědčena o tom, že letadla jsou dobře čištěna a dezinfikovaná (86 %). Jejich důvěra ve schopnost personálu zajistit čisté prostředí navíc za poslední tři měsíce stoupla. Zhruba dvě třetiny lidí jsou přitom přesvědčeni o tom, že vzduch v letadle je tak čistý, jako na operačním sále a rozhodně o tom je přesvědčena třetina cestujících. Naopak čtvrtina lidí považuje kvalitu vzduchu při létání za potenciálně nebezpečnou.
To, že cestování je obecně nebezpečné pro přenos infekcí, si uvědomuje téměř osm lidí z deseti, avšak dvě třetiny pasažérů považují zároveň riziko nákazy, konkrétně při létání, za nízké.
Očkování má mít podle pasažérů na nutná opatření zásadní vliv - čtyři pětiny lidí si myslí, že očkovaní lidé by měli létat bez omezení. Pasažéři zároveň považují za morálně nepřípustné, aby létání bylo vyhrazeno jen očkovaným a uvažovalo se tak o povinné vakcinaci, za naprosto nepřípustné to považuje téměř třetina lidí. Testování před odletem je pro 81 procent pasažérů přijatelnou alternativou očkování.
Vlády jednotlivých zemí by se podle nich měly postarat, aby testy byly hrazeny podpořit tak turistický ruch. Kdo je očkovaný, neměl by naopak podle šesti lidí z deseti být nucen podstupovat testování.
Ke zvýšení cestovního apetitu by podle respondentů pomohlo také to, kdyby letecké společnosti měly jasně a srozumitelně sepsaná pravidla finančních refundací v případě cestovních komplikací, a následně je bez problémů dodržovaly. A ačkoliv většina lidí nepovažuje za správné vyhradit létání jen pro očkované, přesto by se 86 procent pasažérů cítilo bezpečněji, kdyby vakcinace byla nutnou podmínkou pro létání. Za velmi významnou vzpruhu pro zesílení chuti cestovat to uvedla téměř polovina lidí.
Nakažlivější varianta koronaviru delta přitom obavy lidí z cestování příliš nezvýšila. Podle převážné většiny pasažérů (88 %) je jen jednou z dalších mnohých variant koronaviru či dalších virů a není možné kvůli ní omezovat normální život. Sedmaosmdesát procent cestujících je přitom přesvědčeno o tom, že respirátory dobře chrání ostatní lidi před přenosem infekcí a při dodržování hygienických opatření je tak možné bezpečně létat i s ní.
Že už mají lidé omezených možností cestovat dost, naznačuje i pomalu se zvyšující křivka těch, kteří se po zdolání pandemie hodlají okamžitě navrátit ke svým původním cestovatelským zvyklostem. Zatímco v dubnu roku 2020 bylo takto odhodláno 14 procent cestujících, v září to byla více než pětina. Zvyšuje se také podíl těch, kteří hodlají s létáním čekat měsíc až dva a naopak se snižuje počet pasažérů, kteří si na vývoj situace hodlají počkat déle půl roku či více než rok.
Že se u cestujících navrací důvěra v cestování ukazuje i dřívější průzkum agentury Median pro Letiště Praha. Dvě třetiny Čechů z téměř 1600 respondentů v květnu uvedlo, že chtějí vycestovat do zahraničí, což bylo o 20 procentních bodů více než o rok dříve. Letadlem by se do ciziny vydalo 63 procent Čechů, v červenci 2020 to bylo 41 procent respondentů.
Návrat na předcovidová čísla v létání však bude velmi náročný, ukazuje to statistika vývoje počtu cestujících. Zatímco před covidem – v září roku 2019 – evidovalo ruzyňské letiště téměř dva miliony cestujících, letos v srpnu to bylo necelých 700 tisíc. Zhruba třetinovou úroveň předpandemických statistik ukazují také data za září.
Pokud by se porovnaly počty cestujících za leden až září 2019 se stejným obdobím roku 2021, dopadl by srovnávací poměr ještě hůře. Zatímco v prvním případě evidovalo Letiště Praha 13,7 milionu cestujících, letos to bylo jen 2,7 milionu pasažérů, tedy zhruba pětkrát méně.
Výhledy na další období jsou proto ze strany Letiště Václava Havla opatrné. „Pro příští rok pracujeme se třemi verzemi finančního plánu. Pesimistická varianta počítá s 3,6 milionu odbavených cestujících, neutrální s pěti miliony a optimistická s 8,6 milionu cestujících. Pro letošek budeme rádi, když dosáhneme 3,8 milionu. Jsme velice závislí na příjezdové turistice a ta stále pokulhává za výjezdy. Návrat na čísla roku 2019 máme zatím v predikcích na rok 2026,“ říká ředitel Letiště Praha Jiří Pos.
