Článek
Píše se rok 2016, 94 lidí ze sta si nechává dovážet balíky domů, 30 si je nechává zasílat občas i do práce či do výdejny e-shopu a 12 někdy zajde do externího výdejního místa. Dovážení balíku se koncentruje hlavně na obydlí lidí, a pak v menší míře do několika výdejních uzlů, ukazuje výzkum agentury Ipsos pro balíkového přepravce GLS.
Je rok 2021 a z pohledu na čísla výzkumné agentury Ipsos je zřejmé, že se přeprava balíků značně rozředila. Domů si nechává dovážet balíky už jen 74 lidí ze sta, do práce necelých 20, zato do výdejny e-shopu to už je přes 40 procent lidí, do externích parcelshopů třetina, balíkomaty využívá 15 procent Čechů a pokaždé jinam to vyhovuje téměř desetině lidí (lidé mohli zaškrtnout v některých případech více odpovědí, součet tak vždy nemusí být roven 100 %, pozn. red.).
Rozvolnění výdejních míst podpořil rychlejší životní styl, digitalizace a také fakt, že lidé získali k nákupu na internetu důvěru. Méně se v důsledku toho přestali strachovat i o své peníze – zatímco před pěti lety platila při objednávání zboží kartou online čtvrtina Čechů, dnes je to už téměř polovina. Naopak dobírkou v hotovosti platila v roce 2016 více než čtvrtina lidí a dnes méně než desetina.
Decentralizaci výdejních míst umocňují také zcela praktické důvody – lidé nechtějí čekat na kurýra na jednom místě v relativně dlouhém doručovacím čase a výhodné pro adresáta i odesílatele je také to, že externí výdejní místo snižuje náklady na doručení a tím i zlevňuje doručení. Čekání na kurýra je nepřijatelné pro 45 procent lidí a naopak levnější doprava je hlavním důvodem využívání jiných výdejních míst pro 30 procent lidí, jak naznačuje grafika níže.
Výzkum ukázal, že nejdynamičtěji se za poslední rok rozvinuly balíkomaty, v kterých si člověk vyzvedne zboží zpravidla do 24 hodin od umístění podle toho, jak se mu to hodí.
Dnes je jich o 60 procent více než před rokem a představují tak z hlediska další decentralizace výdejních míst největší růstový potenciál. Na otázku: Jaký je váš postoj k balíkomatům, odpověděla téměř polovina ze všech 1050 respondentů tak, že pokud budou rozmístěny na vhodném místě, využijí je.
To si ze zásilkových firem uvědomuje například skupina Packeta, která vlastní logisticko-technologickou firmu Zásilkovna.
Loni na konci září instalovala v Česku a na Slovensku stovku takzvaných Z-BOXů, což jsou výdejní místa napájená solárním panelem a ovládaná přes mobilní aplikaci. Ke konci května jich bude mít přes 500 a na konci roku by jich měla mít v obou regionech několik tisíc.
„V současné době máme podepsaných několik stovek smluv na další instalace Z-BOXů. Podařilo se nám dohodnout s již s více než 50 procenty malých a středně velkých obcí do tisíce obyvatel, míříme ale také do areálů rezidenčních projektů, obchodních center, do výrobních závodů, nemocnic, sítí čerpacích stanic nebo škol,“ říká Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a šéfka skupiny Packeta.
Ta loni přepravila přes 40 milionů zásilek a dosáhla obratu 2,5 miliardy korun a letos chce převézt 70 milionů zásilek a navýšit obrat na 5,2 miliardy korun.
Na rozvoj samoobslužných boxů se zaměří i DPD, která chce v létě otevřít novou službu. „Jednou z hlavních novinek, které pro naše zákazníky letos připravujeme, jsou inovativní samoobslužné boxy, které jako jediné umožní zákazníkům v Česku nejen vyzvedávat, ale i posílat balíčky,“ říká Miloš Malaník, generální ředitel společnosti DPD, jež s více než 1800 kurýry loni přepravila desítky milionů balíků a meziročně zesílila v této kategorii o 100 procent.
GLS provozuje své ParcelLockery zatím v několika zemích včetně sousedního Slovenska a chce je dostat i do Česka. „Neustále pracujeme na jejich rozvoji, který by umožnil efektivní nasazení ve větším počtu ve více zemích včetně České republiky,“ říká k tomu Pavel Včela, šéf GLS ČR.
Při otázce na to, co je pro lidi při doručování balíků nejdůležitější, vycházejí jako klíčové faktory cena dopravy, kvalita a spolehlivost služby. Za jeden ze tří nejdůležitějších prvků je uvádějí zhruba tři čtvrtiny Čechů.
Jak na toto zjištění reaguje zadavatel výzkumu, společnost GLS? „Urychlili jsme rozšíření centrálního třídícího centra v Jihlavě i otevírání dalších regionálních dep. Do výstavby nové haly v Jihlavě, která umožní postupně zvyšovat kapacitu až na 2,5násobek, investujeme 12 milionů eur. První etapa bude dokončena ještě před letošní vánoční sezonou, abychom byli schopni splnit rostoucí požadavky našich zákazníků,“ říká Včela.
Letos firma plánuje také posílit síť 26 regionálních dep o další dvě až tři a pokračovat v zahušťování GLS ParcelShopů, kterých je nyní více než 650.
„Další prioritou je rozšíření mezinárodních služeb B2C v rozsáhlé síti GLS sestávající se z více než 1400 dep a 28 000 doručovacích aut, kdy zákazníci v Česku navíc získají i přímý přístup k více než 30 000 výdejním místům po celé Evropě, a to nejen pro doručení zásilek, ale i pro podání vratek, které jsou pro B2C zákazníky klíčovou součástí nabídky,“ dodává Včela. B2C znamená dodávku od firmy, typicky e-shopu, k zákazníkovi.
Společnost Messenger zase vedle přepravy křehkého zboží a zásilek spojených s kontrolou dokladů nově zavádí přepravu PCR testů, při nichž kurýr vyčkává na odběr vzorku ze slin a následně ho odváží do laboratoře.
Pro polovinu lidí je důležitá také rychlost dopravy. Čtvrtým nejdůležitějším faktorem je možnost využití výdejních míst, a to pro téměř 40 procent lidí. Pro čtvrtinu lidí jsou také důležité předchozí dobré zkušenosti s konkrétním dopravcem a nezanedbatelným faktorem je i pravidelná doba vyzvednutí či to, jak příjemný kurýr je.
Výzkum také ukazuje, že ačkoliv se dopravci snaží mocně podpořit zasílání balíků v režimu C2C, tedy mezi jednotlivými lidmi navzájem (například GLS pomocí služby e-balík, nebo Zásilkovna pomocí služby Mezi námi) a tento segment jim loni díky covidu meziročně násobně rostl, tak stále téměř dvě třetiny lidí dají v tomto případě přednost České poště.
Pandemie totiž nenahrála jen soukromým dopravcům, ale posílila i státní podnik. „Uplynulý rok bezesporu změnil celý trh. V roce 2019 jsme přepravili 41,5 milionu balíků, loni to bylo 52 milionů. Když porovnáme 1. až 18. týden letošního a loňského roku, tak činí nárůst 23 procent,“ říká mluvčí České pošty Ivo Vysoudil.
Pošta se podle něj letos také zaměří na rozvoj externích výdejních míst, takzvaných Balíkoven. Loni před Vánoci jich měla 1500, nyní 2000 a na konci roku jich chce mít 3000.
Data z výzkumu také potvrdila, že pandemie naučila lidi nakupovat na internetu a navýšila celkovou přepravu zboží. Více balíků než dříve nakupovalo přes 60 procent lidí, téměř pětina si nechala posílat balíky výrazně více než před covidem.
Prodejci kamenných obchodů se však o své zákazníky příliš bát nemusí. Ačkoliv 15 procent Čechů uvedlo, že se jim nakupování na internetu zalíbilo tak, že v něm budou dále pokračovat, téměř 60 procent Čechů hodlá nakupovat v obou nákupních platformách a více než čtvrtina zákazníků si předsevzala, že v zájmu podpory kamenných obchodů v nich nyní chce nakupovat více a utlumí své čistě internetové utrácecí chutě.
