Nechcete koronavirovou pomoc vrátit? Výzva berňáku zaskočila podnikatele

Původní program Pětadvacítka, později přejmenovaný na Kompenzační bonus, se dostal do nové fáze. Namísto dalšího rozdávání pěti set korun za den živnostníkům, kteří nemohli kvůli koronaviru pracovat, jde tentokrát o upozornění, že podle finanční správy příjemci mohli získat peníze neprávem.

Doplatit na to mohou i živnostníci, kteří pobírají drobný peníz ve Společenství vlastníků jednotek.

Celou zprávu, zabalenou do úřednických souvětí, lze parafrázovat zhruba takto:

Poslali jsme vám na účet peníze. („Správce daně Vaše žádosti zpracoval a následně kompenzační bonus poukázal na Vámi uvedený bankovní účet.“)

Myslíme si ale, že jste na peníze neměli nárok. („Chtěli bychom Vás jako příjemce kompenzačního bonusu touto cestou informovat o vybraných aspektech nároku na daný bonus, které by pro Vás mohly být vzhledem k níže uvedeným skutečnostem zajímavé.“)

Posíláme první varování. Dobře si rozmyslete, jestli nám peníze nechcete vrátit. („Dospějete-li tedy po opětovném zvážení žádosti o kompenzační bonus k závěru, že splňujete podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus, považujte toto sdělení za bezpředmětné. V opačném případě, pokud nesplňujete podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus, informujte nás o této skutečnosti kvalifikovanou formou.“)

Seznam Zprávy získaly výpovědi dvou podnikatelů, na které se s výzvou kvůli vyplacenému kompenzačnímu bonusu finanční správa obrátila.

V jednom případě živnostnice (jejíž jméno redakce zná, ale která si nepřeje, aby bylo zveřejněné) začala od května na částečný úvazek pracovat, protože se podle jejího vyjádření „snažila nějak zaopatřit“. Zároveň si ale zažádala o kompenzační bonus. A právě na to ji finanční správa upozorňuje. Sama to ale chápe tak, že ji stát trestá, za to, že se snažila uživit. Na druhou stranu zvažuje, že část peněz státu vrátí.

Druhý podnikatel pak byl vyzván, ať se zamyslí, jestli mu skutečně kompenzační bonus náleží, protože získal odměnu za svoji práci pro Společenství vlastníků jednotek.

„V principu to na mě působí jako strašení,“ říká Martin Fiala v reakci na to, jak byl celý dopis napsaný a formulovaný. O vracení peněz neuvažuje.

V obou případech oslovení podnikatelé chápou komunikaci s finanční správou jako tlak a nepříjemnost, nelíbí se jim zejména způsob, jakým jsou informace podané.

„Vím o tom. Nijak mě to nepobuřuje. V principu se proti tomu nedá nic namítnout,“ komentuje dopis daňový poradce Tomáš Hajdušek, podle něhož jde o neformální komunikaci napsanou slušnou formou.

Samotná finanční správa kontaktování podnikatelů, u kterých má podezření, že získali kompenzační bonus neprávem, potvrzuje.

„Určitě není namístě hovořit o plošném vyzývání podnikatelů. Jde pouze o kontaktování subjektů, u kterých pracovníci finančních úřadů zjistili nějaké nesrovnalosti,“ vysvětluje Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Podle něj se finanční úřady zaměřily zejména na osoby, za které zaměstnavatel odesílal nemocenské pojištění a ony zároveň žádaly o kompenzační bonus.

„Jedná se o jednu ze základních překážek pro výplatu bonusu, na jejíž existenci osoby samostatně výdělečně činné dlouhodobě upozorňujeme,“ říká Heřtus.

Podle něj nemá živnostník na kompenzační bonus právo ani v případě, kdy má měsíční příjem ze zaměstnaní tři tisíce korun. Od této částky jsou totiž zaměstnanci účastni na pojištění. A platí to i pro statutáry ve Společenství vlastníků jednotek.

Na dopis podle Lukáše Heřtuse můžou podnikatelé zareagovat dvojím způsobem – pokud trvají na tom, že čerpali bonus oprávněně, mají se pokusit v reakci „pochybnosti finančního úřadu rozptýlit“. Pokud se rozhodnou peníze vrátit, pak je dobré to finančnímu úřadu oficiálně sdělit. Zároveň ve druhém případě podle mluvčího nebudou finanční úřady udělovat postihy ve formě penále. Počítá se ale úrok za dobu neoprávněného držení peněz. Naopak pokud peníze podnikatelé nevrátí a ukáže se, že na ně skutečně nárok neměli, bude postupovat berní úřad tvrdě.