Článek
„Hlavním důvodem je obava z rozšíření ghetta na sídlišti Chanov. Obyvatelé sídliště Chanov již několik let pracují na celkovém zlepšení podmínek na sídlišti a na odstranění nálepky ghetto,“ uvedl autor petice Ján Chromý. „Jsme přesvědčeni, že zastupitelé města Mostu mají v plánu do plechové osady – obytných kontejnerů – která vyroste na sídlišti Chanov, sestěhovat problémové obyvatele z problémových ulic na území Mostu. Dalším důvodem je obava z rozšíření plechových osad do celé České republiky. Obáváme se toho, že okolní města budou po vzoru Mostu zakládat na svých okrajích stejné osady, do kterých budou stěhovat lidi z chudých čtvrtí, a Česká republika se stane známou svými kontejnerovými plechovými osadami na okraji měst.“
Paneláky na sídlišti Chanov jejich obyvatelé podle informací na radničním webu postupně devastují. Město nejprve investovalo do oprav, poté několik zcela zničených dalo zbourat. Vystavět chce nechat na tomto sídlišti modulové domky. Sídliště Chanov, které vzniklo na konci 80. let, by se mělo podle plánu vedení města postupně proměnit. „Nejsme rozhodnuti tuto lokalitu demolovat, ale některé domy nejsou v dobré kondici. Pokud by se nám osvědčilo kontejnerové bydlení, šli bychom touto cestou,“ uvedl už dříve mostecký primátor Jan Paparega (ProMOST).
S čunkodomky přišel v roce 2006 Vsetín. Začal v lokalitě Poschlá stavět kontejnerové domy pro Romy, kteří bydleli v chátrajícím domě v centru a neplatili nájemné. Tehdejší vsetínský starosta Jiří Čunek si řešení pochvaloval a doporučoval je ostatním.
Mostecký primátor Jan Paparega se vloni zúčastnil exkurze právě do Vsetína. Jak poté informoval mostecký zpravodaj, systém fungování lokality Poschlá, který je založený na krátkodobém prodlužování nájemních smluv na tři měsíce až půl roku, se mu líbil. Prodloužení nájmu je navázáno na neexistenci dluhů na nájmu a službách. „Protože se tento systém jeví jako efektivní – v Poschlé totiž téměř neexistují dluhy - budeme se zabývat jeho zavedením i v Chanově,“ uvedl v článku Paparega.
Projekt modulových domů je nyní již hotový, vizualizaci chtějí představit zástupci města občanům.
Autoři petice, kterou dosud podepsaly zhruba dva tisíce lidí, jsou ovšem proti. „My, obyvatelé sídliště Chanova, si jsme plně vědomi toho, že je třeba problém ve vyloučených lokalitách na území Mostu řešit, ale tím, že se budou na okrajích měst vytvářet plechové kontejnerové osady, se problém nevyřeší a jenom se přesune tam, kde na něj nebude vidět,“ domnívá se Ján Chromý.
Jak dodal, autoři petice se obávají, že do plechových kontejnerových domků se lidé z problémových ulic na Mostecku odmítnou stěhovat a město sem začne přesouvat mladé lidi ze sídliště Chanov. „Tím chceme upozornit na to, že mladá generace obyvatel sídliště Chanova se do Chanova, jaký ho všichni známe, už narodila a na devastaci sídliště se nijak nepodílela, proto si nezaslouží, aby nesla břemeno kolektivní viny, stejně tak si to nezaslouží ani budoucí generace obyvatel Chanova,“ dodal Chromý.
Ve druhé polovině září město nechalo zbourat v Chanově další panelák. Byl kompletně zničený. „Město Most se tak rozhodlo kvůli bezpečnostním a estetickým důvodům,“ uvedla mluvčí města Klára Vydrová. Šlo již o několikátou demolici.
Ján Chromý přesto apeluje na město, aby dalo sídlišti šanci. „Žádáme magistrát, aby nehospodárnou investici do plechových kontejnerů ještě jednou přehodnotil. Měl by zvážit, zdali by nebylo lepší a pro ostatní města inspirativní řešení dát šanci mladým obyvatelům sídliště Chanova podílet se na opravách bytů v bloku 6, 10 a části bloku 5,“ míní Chromý.
Stejný názor zastává i někdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Ve své zprávě připravovanou výstavbu čunkodomků, jak se kontejnerovému bydlení přezdívá, zkritizovala. „Dospěla jsem k závěru, že výstavba modulového bydlení na sídlišti Chanov ve svém důsledku posílí segregaci romských obyvatel Chanova a představuje diskriminaci v oblasti bydlení z důvodu etnického původu,“ konstatovala.
Autoři petice chtějí nasbírat okolo 2000 podpisů a následně petiční archy předat zástupcům města.
