„Nechceme na lidech vydělat.“ Liberec dumá, jak naložit s družstevními byty

V devadesátých letech se v Liberci, ale i v mnoha dalších českých městech, stavěly družstevní nájemní byty následujícím způsobem: město získalo státní dotaci. Zbytek peněz pak sehnal soukromý investor, dnes podílník bytového družstva. Po dvaceti letech od postavení domů, což nastává právě nyní, mělo město svůj podíl bezúplatně převést na družstva.

V čemž leží jádro pří, které bude muset rozetnout soud. Současné vedení liberecké radnice – ale, zopakujme, zdaleka se to netýká jen severočeského krajského města – totiž odmítá byty odevzdat. Hovoří o tom, že byly vystavěné na základě smluv, které tehdy, počínaje přibližně rokem 1995, neschválilo zastupitelstvo nebo nebyl záměr uzavřít smlouvu se soukromým spoluinvestorem zveřejněný na úřední desce.

„Naši právníci dospěli k tomu, že je ve smlouvách tolik vad, že je řada právních kroků, které byly před dvaceti lety vykonány, absolutně neplatných,“ řekl Seznam Zprávám primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Dodává, že jde vlastně o dozvuk divokých devadesátých let, kdy se obecně postupovalo tak, jak by dnes naprosto nebylo možné.

„V devadesátých letech ale smlouvy bohužel zdaleka nebyly tak precizní, jako jsou v podobných případech dnes. Město se tehdy, aniž by to příslušné ministerstvo, které poskytovalo dotaci, jakkoliv řešilo, zavázalo k tomu, že po dvaceti letech se vzdá svého majetku zadarmo či za korunu, aniž by to prošlo zastupitelstvem nebo bylo zveřejněno na úřední desce. Dnes už existují judikáty, soudní rozhodnutí, že jsou takové smlouvy vadné a že se město, chce-li být řádným hospodářem, svého majetku takto vzdát nemůže,“ podotkl Zámečník.

Druhá strana, konkrétně jedno z družstev, Interma BYTY, to vidí jinak. „Pokud popsaná opomenutí nastala, byla to chyba na straně města, nikoliv na straně společnosti Interma BYTY. Vzhledem k nepopiratelné právní kontinuitě města je tak povinností současného vedení radnice situaci vyřešit bez toho, že by důsledky tohoto pochybení měl nést její smluvní partner,“ řekl právní zástupce Interma BYTY Tomáš Běhounek.

Nyní se věc posunula do dalšího kola. Liberec totiž bude u jiných měst s obdobným problémem hledat řešení, jak by mohl převést své spoluvlastnické podíly v bytových družstvech v případě smluv z minulosti, jež – jak už bylo řečeno – považuje za neplatné. V Liberci se to týká 12 družstev s 1240 byty. Po několikahodinové debatě se na tom dnes shodli zastupitelé Liberce.

Podle primátora není cílem města na lidech vydělat. „Cílem je najít takové řešení, které bude v budoucnu nezpochybnitelné,“ uvedl. Problematické jsou sdružené výstavby bytů z přelomu tisíciletí, na něž město získalo státní dotaci a zbytek peněz sehnalo bytové družstvo. Liberec se tehdy zavázal, že 20 let po kolaudaci domů převede svůj podíl bezúplatně na družstva. Tomáš Bobek z právní kanceláře, u níž si město zadalo analýzu k posouzení smluv, uvedl, že tento závazek nemůže město splnit pro absolutní neplatnost smluv. „Z hlediska práva se tváří, jako by nikdy nebyl přijat,“ řekl. Jedním z pochybení zhruba před 20 lety bylo, že záměr uzavřít tyto smlouvy nebyl zveřejněný na úřední desce.

Bobek také upozornil na to, že dotace od státu byla navíc určená městu a ne družstevníkům. „Stala se majetkem města a město s tím musí nakládat podle zákona o obcích,“ řekl. Podle něj tak musí zastupitelé odůvodnit, proč by měli podíl města převést bezplatně či s nějakou slevou. Jinak jim může v krajním případě hrozit i trestní stíhání. Možné řešení chce radnice hledat u jiných měst.

Postoj liberecké radnice se nájemníkům nelíbí. „Cítíme se být podvedeni. Vývoj problému je nefér vůči členům družstva,“ řekl na zastupitelstvu předseda představenstva družstvo A+G Stadion se 133 byty Josef Figer. Podle něj šlo o zjevnou chybu města a zastupitele žádal, aby věc posoudili nejen z hlediska paragrafů, ale i s použitím zdravého rozumu. Zároveň uvedl, že v republice se tento problém týká asi 220 družstev.

Předsedkyně dalšího libereckého bytového družstva Alfa Naďa Vacková uvedla, že pro ně garance města byla tehdy velmi důležitá a vnímali ji jako záruku. „Pamatuji 90. léta, kdy docházelo k tunelování, obírání občanů,“ řekla.

Také další ze zástupců bytových družstev Lenka Šlapáková uvedla, že do společného projektu s městem vstoupili, neboť radnici vnímali jako jistotu. „Záchranu toho, že to nedopadne špatně, že je to garance slušnosti,“ uvedla. Upozornila také na to, že část současných družstevníků koupila podíl v družstvu od původních členů za komerční cenu s příslibem, že na ně bude byt po 20 letech převeden za korunu.

„Bude zřejmě trvat víc než jedno volební období, než se dopracujeme k výsledku pro obě strany akceptovatelnému,“ podotkl primátor.