Článek
Virologové a experti na infekční onemocnění se shodují, že další pandemie jsou nevyhnutelné. Kdy ale přijdou, a jak závažné budou, se dle jejich názoru určit nedá. Zdůrazňují, že záležet bude především na tom, jak zodpovědně se bude lidstvo chovat vůči životnímu prostředí.
„Jsme chytří, ale zároveň bohužel i naivní, co se týká planety,“ uvedl pro britský The Guardian virolog z prestižního australského Kirby Institutu zaměřeného na výzkum přenosných infekcí, profesor Stuart Turville. „Ekonomika a pokroky v oblasti technologií přinášejí vysokou životní úroveň na celém světě, ale mohou také odhalit mnoho nežádoucích skutečností,“ tvrdí. Potvrzuje tak, že zvyšující se životní úroveň lidstva má i své stinné stránky, pokud nebere ohledy na přírodu a životní prostředí.
Až dvě třetiny virových onemocnění objevených za poslední dvě dekády jsou zoonotického původu, tedy přenosné ze zvířat na člověka. Častými přenašeči jsou netopýři, hlodavci či ptáci. Málo se ale v této souvislosti hovoří o samotné roli člověka.
Bohužel věci jako změna klimatu a ničení původních sídlišť zvířat s sebou nesou i překvapení, jelikož se zvířata snaží vypořádat s měnícím se prostředím, které ovlivňujeme.
S tím souhlasí i profesor Dominic Dwyer, člen vyšetřovacího týmu pod Světovou zdravotnickou organizací, zaměřeného na covid-19. I on zdůrazňuje, že do budoucna je pro řešení šíření možného viru klíčově porozumět životnímu prostředí, zvířatům a lidským interakcím.
„Všechny viry, které se objevily za posledních 50 let, pocházejí buď od zvířat, z okolního prostředí a jejich vzájemným propojením. V souvislosti s lidmi je to opravdu důležité,“ tvrdí Dwyer. Společnosti by tak měly uvažovat nad tím, jakým způsobem koexistují ve městech nebo pracují s půdou, farmaří, setkávají se s divočinou nebo cestují na dovolenou. Zásadní bude také do budoucna rychlost jednotlivých států, jejich míra kooperace a transparentnosti nebo sdílení informací a dat.
Přestože již před začátkem pandemie covidu-19 se experti jejího vypuknutí obávali a v odborné literatuře o ní referovali jako o „Disease X“, aktuálně doufají, že lidstvo bude v budoucnu lépe připravené. Profesorka Cassandra Berryová z australské Murdoch University v Perthu navrhuje v rámci přípravy například „trénink a investici do generace budoucích lovců virů“.
