Nechat se otestovat, když je vám špatně? Pacienti si stěžují na neúspěch a odmítání

Podle náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly není protestovanost v Česku v tuto chvíli dostatečně vysoká. „Chceme ji výrazně zvýšit. Budeme teď čím dál víc testovat lidi, kteří přišli do kontaktu s člověkem s pozitivním testem, nebo lidi s respiračními problémy,“ dodal Prymula.

Čerstvé příběhy tří pacientů, již se ozvali redakci Seznam Zpráv, přitom ukazují, že i mnozí z těch, kterým není dobře a mají opodstatněné podezření na koronavirus, z domova často neúspěšně žádají pozornost odborníků.

Celou situaci ještě umocňuje fakt, že koronavirus byl v pátek odpoledne zařazen na základě rozhodnutí vlády mezi nemoci, jejichž vědomé šíření je trestné.

Dvaasedmdesátiletý Petr Král z Prahy popisuje aktuální situaci jako velké martyrium. Rodinný příběh s neúspěšnou žádostí o testování na koronavirus se rozhodl sdílet především kvůli tomu, že jeho žena pracuje v pražské nemocnici s onkologicky nemocnými pacienty a dodnes se ani jeden z nich – i přes určité zdravotní komplikace – nedočkal testování.

Obavy v manželích probudil jednak zhoršený zdravotní stav, ale také setkání s cizinci. V případě muže šlo o opakovaný kontakt s čínskými turisty, v případě jeho manželky šlo o setkání se ženou, která se vrátila ze severní Itálie.

Prvním příznakem byla zvýšená teplota. „Přes den jsem měl 37,5 stupně Celsia, v noci 38,5 stupně. Zároveň jsem se potil tak, že jsem si za noc i čtyřikrát převlékal pyžamo. Když jsem chtěl promluvit nebo se více nadechnout, začal jsem až dávivě kašlat. Žádná rýma, nic jsem nevykašlával. Teploty přetrvávaly čtyři dny, dávivý kašel jsem měl zhruba do konce února. Nyní jenom pokašlávám, jsem ještě trochu unavený,“ popisuje muž další potíže.

K praktickému lékaři nešel, protože ho v domácím prostředí ošetřila jeho žena-lékařka. Na konci února ale začala potíže pociťovat i jeho žena. Zůstala doma ležet, teplotu ani kašel neměla.

„V pondělí zavolala do nemocnice, kde pracuje. Informovala primáře, závodní praktickou lékařku a nemocniční hygieničku. V anamnéze udala, že měla kontakt ve fitness se ženou, která se vrátila ze severní Itálie. Závodní lékařka vystavila neschopenku s tím, že pacientka sama bude kontaktovat pražskou hygienickou službu a dále bude diskutovat svůj stav. Hygienička v nemocnici informaci vzala na vědomí. A tady začalo to správné martyrium,“ líčí Král.

Druhého března manželé telefonovali dvěma hygienickým stanicím v Praze. „Ani na jedno číslo jsme se nedovolali a na záznamníku jsme zanechali dva delší vzkazy s anamnézou, se jménem, adresou bydliště a telefonem. Do dnešního dne se nikdo neozval,“ popisuje.

Ostatně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už ve čtvrtek na tiskové konferenci přiznal, že jsou hygienické stanice přetížené. Dovolat se je poněkud obtížné.

Premiér Babiš ale už ve čtvrtek rázně odmítl kritiku, že má Česko relativně málo potvrzených případů nákazy z důvodu nedostatečného testování obyvatel. „Takové názory odmítáme. Brzy navíc obdržíme testy na rychlotestování,“ dodal.

Manželé z Prahy se nakonec úspěšně spojili s jinou pražskou hygienou.

„Telefon vzala nějaká dáma a ta se zeptala ženy, zda byla v Itálii nebo v Číně. V případě, že ne, dostala doporučení, ať zůstane pár dní doma, že je to viróza. Jako lékařka by stejně musela zůstat s virózou doma. Žena jí oponovala, že před pěti dny byla ve fitku, kde cvičila se slečnou, která jí říkala, že se vrátila z lyžování z Itálie. Dále ji informovala o mém zdravotním stavu. To nijak nezabralo a dáma trvala na tom, že riziko nákazy ze zahraničí je v tomto případě minimální,“ popisuje dvaasedmdesátiletý muž z Prahy.

Kvůli obavě z toho, že jeho žena pracuje s onkologicky nemocnými pacienty, raději zavolali ještě na infekční oddělení Nemocnice Na Bulovce. Tam dostali manželé stejné doporučení: zůstat doma, pravděpodobně jde o virózu.

„V současné době žena nemá významné projevy nemoci, cítí však vyšší únavu. Vzhledem k vývoji nemoci v Česku jsem ještě před dvěma dny zavolal na Státní zdravotní ústav. Na čísle však byl záznamník, který mi oznámil, že záznam nelze nahrát, protože záznamník je již plný. Tím naše snaha skončila a nyní čekáme, zda někdo, s kým jsme se setkávali, onemocní. Hlavně jde o onkologicky nemocné pacienty, s kterými se žena denně setkává,“ doplnil muž s tím, že by to mohlo znamenat vážné nebezpečí.

Další peripetie vylíčila pacientka Ivana Stárková z Děčína. Ačkoli už doma čeká na výsledky, zážitky před samotným testováním popisuje jako „hororové“.

Na hygienickou stanici se rozhodla zavolat ve středu. Trápila ji horečka a kašel, u nějž měla pocit, že jí snad „vylítnou plíce“. Přestože nebyla v kontaktu s člověkem z rizikové oblasti, nebyla si jistá, jestli se její příznaky nevylučují s těmi, které mají nejčastěji pacienti s koronavirem. „Nakazit jsem se ostatně mohla kdekoli,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Žena na telefonické lince jí oznámila, že má zavolat své obvodní lékařce. „Volala jsem tedy i jí. Vysvětlila jsem jí situaci, jak mi je zle a že se můj stav od úterý výrazně zhoršil. Nebudu průběh hovoru popisovat, prostě jsem nakonec paní doktorce sekla s telefonem se slovy, že jí děkuji za ochotu. Za pět minut volali z hygieny, že paní doktorka odběr doporučila a že mám vyplnit dotazník, který pak pošlou na kraj a tam rozhodnou, jestli mi odběry udělají. To mi přišlo jako naprostá šílenost,“ popisuje rozladěně do telefonu.

V telefonickém rozhovoru pro Seznam Zprávy popsala i to, jak se k ní chovali na ORL, kam po doporučení měla zajet. I přesto, že jí bylo zle, musela podle svých slov obcházet dvě patra děčínské nemocnice, protože se jí neochotní lékaři odmítali věnovat. „Chovali se ke mně hrozně a nejhorší na tom bylo, že neměli ani roušky. Zdravotní personál by měl mít přece ochranné pomůcky,“ rozčílila se.

Třetí příběh popsala psychoterapeutka R. K., která je dlouhodobě imunologickým pacientem s astmatem.

„Rozběhla se mi slabá chřipka. A to mě znervóznilo, protože mi volala klientka, že byla v kontaktu s lidmi z Itálie. Navíc mám doma dítě, takže jsem nevěděla, co mám dělat. Jestli mám zůstat doma, nebo se nechat otestovat. Nevadilo by mi si za testy něco připlatit, beru to jako potřebnou věc,“ vylíčila.

Jenže to se ukázalo jako problém. Na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv našla seznam odborných pracovišť, přičemž nejbližším zařízením pro ni byla Nemocnice Na Bulovce.

„Volala jsem tam na infekční oddělení. Sestra mě poté, co zjistila, že jsem nikam necestovala, odkázala na obvodního lékaře. Dovolala jsem se ještě svému doktorovi z imunologie, který nebyl po telefonu schopný poznat rozdíl mezi běžnou slabou virózou – tedy mojí diagnózou, kterou roky léčí – a koronavirem. Také mě potom odkázal na obvodního lékaře,“ popsala kolečko telefonování.

Sestra na lince obvodního lékaře podle jejích slov přiznala, že nedisponuje informacemi, co v takovém případě dělat. „Řekla mi, že se mám hlavně snažit všechno řešit přes internet nebo telefon a nikam nechodit,“ popsala pacientka s tím, že se její zdravotní stav nicméně už zlepšil.

Jako imunologická pacientka, která nebyla otestovaná na koronavirus, proto teď doufá, že šlo skutečně jen o chvilkový zhoršený stav způsobený jejím onemocněním. „Teď budu doma čekat, nic jiného mi nezbývá, ale jsem o fous klidnější,“ dodala.

Pro připomenutí situace s testováním na koronavirus v Česku: testy provádí aktuálně 18 ověřených laboratoří, které kontrolují vzorky odebrané zdravotníky. Jsou mezi nimi i soukromá zařízení. Lidé, kterým testování nedoporučí lékař či hygienik, se mohou nechat otestovat. Musí si to ale sami zaplatit.

Testům se dosud podrobilo 2353 lidí, jak uvedlo Ministerstvo zdravotnictví na svém webu. „Z celkového počtu 2353 otestovaných je v tuto chvíli 117 pozitivních pacientů. Alespoň jeden případ už má každý kraj, nejvíce je jich přitom v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji,“ uvedl v pátek ráno resort na Twitteru. Hygienici se nadále snaží hledat lidi, s nimiž byli infikovaní v kontaktu.